Chov orlů jestřábích v lidské péči je velice náročný a momentálně jsou v Evropě pouze tři zoologické zahrady, které tento druh chovají. Jen ta liberecká se ale může pochlubit mláďaty. Zoo Liberec chová tento druh orlů již od roku 2008 a o jejich rozmnožení jsme se snažili dlouhých deset let.

První mládě se vylíhlo ve večerních hodinách v neděli 22. 4., druhé se vyklubalo o pár dní později, ve středu 25. 4. 2018. Obě mláďata jsou stále umístěna ve speciálním inkubátoru, ve kterém se ošetřovatelé snaží malé orly rozkrmit. Do hnízda rodičů umístili místo oplozených vajec dřevěné podkladky. „V zoologických zahradách se jedná o běžnou praxi. Oplozená vejce dravcům, obzvláště pak nezkušeným rodičům, odebíráme a umisťujeme do umělých líhní, abychom zvýšili šanci odchovu,“ vysvětluje Jan Hanel, kurátor ptáků. Po vyklubání se mláďata většinou vrací zpět do hnízda pod své nebo jiné adoptivní rodiče.

Jaký bude další osud těchto dvou vzácných přírůstků ale záleží na jejich pohlaví, které zatím zůstává neznámé. Určí ho až genetické testy. „Pokud by se jednalo o samce, podložili bychom je pod pěstouny jiného ptačí druhu, nejspíše pod orly bělohlavé, kteří mají na rozdíl od skutečných rodičů, orlů jestřábích, s odchovem mláďat bohaté zkušenosti. V loňské roce si například úspěšně „adoptovali“ mládě hadilova písaře z královedvorské zoologické zahrady,“ dodává Hanel. Samičku/y by vykrmili a vychovali pak samotní ošetřovatelé. „Jedná se o další možnost, jak nejen dravé ptáky v budoucnu efektivně rozmnožovat. Jedinci si při umělém odchovu člověkem vtisknou člověka jako svého budoucího partnera a po dosažení pohlavní dospělosti se toho využívá k umělé inseminaci. Takto odchovaný jedinec „hnízdí“ s člověkem, kterému v případě samce dává dobrovolně sperma, nebo se v případě samice nechá dobrovolně nainseminovat. Tato metoda se u dravců používá velmi často a dosahuje se s ní u mnoha druhů lepších výsledků než při přirozených odchovech v páru“, popisuje Jan Hanel. Zoo Liberec už má ve své kolekci člověkem odchovaného samce ze soukromého chovu, samici však nikoliv.

V budoucnosti by se zoologická zahrada Liberec ráda zapojila do ochranářského projektu Life Bonelli, který si klade za cíl ochránit a podpořit ubývající španělskou a francouzskou populaci orlů jestřábích. Zoo Liberec by do projektu mohla přispět především odchovem mláďat pro jejich vypuštění do volné přírody v této oblasti.

Orel jestřábí

Orel jestřábí obývá méně zalesněné oblasti Evropy, nejhojněji ve Španělsku, méně pak v Portugalsku a v dalších zemích kolem Středozemního moře. Zasahuje až do severozápadní Afriky, Asie (Afghánistán, Pákistán, Indie, jižní Čína) a Arábie. U nás se jedná o vzácného zatoulance.

Dorůstá velikosti 65 - 72 cm, s rozpětím křídel 150 - 180 cm a hmotností 1600 - 2400 g. Staří ptáci mají tmavý hřbet s bělavou skvrnou (ta u některých jedinců chybí), spodek těla je světlý s podélným skvrněním. Středem spodní strany křídla se táhne široký tmavý pruh. Ocas je dlouhý se širokou koncovou páskou. Mladí ptáci mají vrch těla tmavohnědý, spodek světlejší. Postupně je zbarvení skvrnitější, plně vybarveni jsou orli ve třetím roce života.

Hnízda si staví na skalách, občas i na stromech. Samice snáší obvykle dvě vejce, na kterých sedí 37 - 41 dní. Na hnízdě jsou mláďata krmena oběma rodiči ještě 60 - 65 dní a zůstávají s nimi až do dalšího jara. Dospívají ve čtyřech až pěti letech.

Živí se většími ptáky (orebice, holubi), savci (zajíci, králíci, drobní hlodavci) a jinými obratlovci. Někdy může lovit i v párech.

V současné době chová liberecká zoo tři samice a dva samce.