Ruku k dílu proto přiložili pedagogové Střední školy lesnické a hospodářské ve Frýdlantu v čele s ředitelem Miroslavem Kudrnou, kteří provedli praktická opatření určená k tomu, aby se na pozemcích Libereckého kraje dařilo zabrzdit zbytečně rychle odtékající vodu. Zúčastnil se také starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Původně se mělo jednat o seminář pro studenty oborů agropodnikání a zemědělec. Ty ale z lavic vyhnala koronakrize, a tak je zastoupili jejich učitelé. Pracovalo se na úpravách melioračního příkopu.

„Meliorace totiž odvodňují pole a louky neustále. Voda by, nebýt meliorací, byla stále v půdě nebo na jejím povrchu. Když meliorace přerušíme, nebo odstraníme, tak vodu vrátíme minimálně do půdy. Funguje to, je to ověřené na mnoha místech. Co šlo odvodnit, jde i zamokřit. Stačí použít opačný postup,“ okomentoval Radomír Studený, odborný pracovník odboru životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje.      

Na vyústění takzvaného melioračního pera do otevřeného příkopu vytvořili pracovníci drobné hrázky, které mají za úkol odváděnou vodu zdržet, aby se mohla vsáknout. 

„Liberecký kraj aktuálně připravuje k zadržení vody v krajině deset rozličných opatření, od tůní o desítkách metrů čtverečných až po čtyřhektarový mokřad poblíž říčky Řasnice, jež slouží jako zdroj surové vody pro úpravnu ve Frýdlantu. Na říčku navazující mokřad tak může pozitivně ovlivnit místní hydrologické podmínky. Předpokládáme, že na realizaci získáme finance z Operačního programu Životní prostředí. Hodláme také úzce spolupracovat se Střední školou lesnickou a hospodářskou, která bude pozemky kraje spravovat,“ uvedl Jiří Löffelmann, krajský radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova.