Jaroslav Róna je dobře znám široké liberecké veřejnosti svými realizacemi ve veřejném prostoru, v Liberci můžete najít jeho Edisonovu lampu a Marťana. V Liberci představí svá čtyři stěžejní témata, jimž se dlouhodobě věnuje. Má rodinnou zkušenost s holokaustem, takže toto temné osobní i dějinné téma je pro autora jedním z nejdůležitějších. S tím souvisí i téma černých vizí konce městské civilizace. Celý život se také obrací k archetypům, mýtům a snům. Celou jeho tvorbou se vine i dráha plavce jak v podobě parníku, převozníka na člunu, ponorky nebo velryby, které jsou symbolem cesty strastiplným životem. Jaroslav Róna se otevřeně hlásí k tradici sochařství a malířství, realistického vyobrazování, didaktičnosti a konzervativnosti. Vystavená díla jsou výběrem prací vzniklých po roce 2000.

Jaroslav Róna studoval v letech 1978–1984 VŠUP v Praze, ateliér skla prof. Libenského, předtím se ovšem vyučil koželuhem. Za studií a jako účastník dnes slavných undergroundových výstav s názvem Konfrontace se seznámil s dalšími názorově spřízněnými umělci, s nimiž založil skupinu Tvrdohlaví. Od počátku byl zároveň malířem a sochařem.