Loňský rok byl pro jezdce v jedné stopě velmi nebezpečný, neboť z jejich řad pocházela každá sedmá oběť dopravních nehod. Pro úplnost je třeba dodat, že na celkovém počtu těžce zraněných se motorkáři podíleli bezmála z jedné pětiny a v případě lehkých zranění pak přibližně v devíti procentech. Nehody zaviněné jezdci v jedné stopě patřily i v loňském roce k těm nejnebezpečnějším. „Zatímco na jeden tisíc dopravních nehod vyšetřovaných Policií ČR připadlo v průměru 7,1 oběti, u havárií jezdců v jedné stopě to byl více než čtyřnásobek - rovných 30,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Motocyklisté loni zavinili 1 669 nehod, při nich zahynulo 50 osob. Kteří z nich byli nejohroženější?

Největšími hříšníky byli jezdci na strojích o objemu válců 460-850 kubických centimetrů. Ti zavinili 604 nehod. Naopak nejméně bourali z vlastní viny ti, kteří sedlali motocykly o objemu válců nad 1,25 litru – celkem 167x.

Nejvíce obětí bylo při nehodách zaviněných řidiči strojů o objemu válců 0,86-1,25 litru, naopak nejméně usmrcených vykázaly nehody jezdců na motocyklech o kubaturách do 100 cm3, od 101 do 450 cm3 a nad 1,25 litru – shodně po dvou.

Nejnebezpečnějšími byly v loňském roce nehody strojů o objemu 0,86-1,25 litru. Na jeden tisíc nehod vyšetřovaných policií připadá 61 obětí. Naopak nejmenší závažnost byla zjištěna u nehod strojů do 100 kubických centimetrů, kde na stejný počet nehod zemřelo jen 7 jezdců.

Umírali mladí i senioři

Již dávno neplatí, že smrtelné dopravní nehody jsou doménou mladých jezdců. V loňském roce zemřelo 86 řidičů motocyklů, přičemž nejmladšímu bylo 17, nejstaršímu 84 let. Podrobnější rozbor odhalil, že ve věkové skupině

• 15-19 let zemřel jeden motocyklista,
• 20-29 let 17 řidičů,
• 30-39 let 29 řidičů
• 40-49 let 19 řidičů
• 50-59 let 9 řidičů
• 60-69 let 7 řidičů
• 70-79 let 3 řidiči
• a konečně ve věku nad 80 let zemřel 1 řidiči motocyklu 

Nejčastější příčiny smrtelných nehod

Jaké byly hlavní příčiny fatálních nehod zaviněných jezdci v jedné stopě? Tradičně a jednoznačně dominuje nepřiměřená rychlost jízdy. Ta zabíjela ve 36 případech. S velkým odstupem následují nezvládnutí řízení stroje (5 obětí), dále pak vjetí do protisměru či na nezpevněnou krajnici a v jednom případě pak nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Za povšimnutí stojí, že žádný motocyklista nezemřel vlastní vinou z důvodu nedání přednosti v jízdě.

Svou daň si ovšem vybraly i chyby řidičů automobilů. Nejčastěji stálo život motocyklisty nedodržení povinnosti dát přednost v jízdě na základě dopravní značky „DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ“ či „STŮJ, DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ“ a nedání přednosti při odbočování vlevo (v obou případech po 10 obětech). Motorkáři umírali i následkem jejich přehlédnutí ze strany automobilistů, kteří se otáčeli, neopatrně vjeli do protisměru, nevěnovali se řízení či nedali přednost při vjíždění na silnici. „Motocyklisté by skutečně měli důsledně dbát na to, aby byli viditelní a jejich chování bylo pro ostatní účastníky dostatečně čitelné. Jsou to právě oni, kdo zaplatí i za cizí chyby svým zdravím či dokonce životem. Proto by měli jezdit maximálně předvídavě,“ říká Vladimír Mašek, šéfinstruktor projektu Učme se přežít.  

Bez přilby je to opravdu nebezpečné

Dnes snad už nikdo nepochybuje o tom, že jízda bez přilby je hloupým hazardem. Připomeňme si, že podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba snižuje riziko vzniku smrtelného zranění cestujících na motocyklu o téměř 40 %, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 %. Přesto se však každoročně najde dost motocyklistů, kteří nebezpečí jízdy bez přilby podceňují. Bohužel však nejednou na svůj lehkomyslný postoj doplatí. V letech 1993-2014 nemělo 22 % usmrcených, 16 % těžce a 15 % lehce zraněných motocyklistů na hlavě přilbu. A bez následků na životech a zdraví se neobešly ani loňské nehody. Celkem 5 usmrcených, 28 těžce a 84 lehce zraněných jezdců v jedné stopě nemělo na hlavě přilbu. Dobrou zprávou ovšem je, že v posledních deseti letech se podíl takto nedostatečně vybavených jezdců na počtu obětí a zraněných snižuje.

Zdravotní následky nehod motocyklistů

Jak vyplývá z údajů Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu, třetina motocyklistů, která je po nehodě převezena do nemocnice k vyšetření, bývá hospitalizována. Zatímco průměrná délka hospitalizace zraněných při dopravních nehodách činí necelých osm dní, motocyklisté si poleží o dva dny déle. Většinou utrpí poranění končetin, ve zhruba čtyřiceti procentech případů trupu a v pětině hlavy či krku. Zranění často bývají skutečně vážná. Nepřekvapí proto, že na jednoho usmrceného motocyklistu připadají další čtyři se závažným poškozením mozku, míchy či končetin. „Jedná se především o mladé muže, socioekonomické dopady těchto nehod jsou tak enormní,“ bilancuje Roman Budský.

Nakolik jsou evropské silnice pro motocyklisty (ne)bezpečné?

Motocyklisté se v rámci států EU-28 podílejí zhruba 2 % na celkovém počtu ujetých kilometrů. Na počtech obětí dopravních nehod však z 15 %. Nejčastěji umírají motorkáři v Řecku (29% podíl), Itálii a Francii (20%), na opačném konci žebříčku jsou jezdci z Estonska (2% podíl) a Rumunska (3%). Vážné nehody v jedné stopě jsou ve státech EU doménou mužů, z jejichž řad pochází 94 % obětí. Pokud zemře žena, nejčastěji jako tandemistka.