Jedná se o největší platformu pro vyjednávání o územním zacílení financí z EU fondů v ČR i národních dotací, která stojí na principech partnerství a spolupráce. Diskutují se zda však již také další témata spojená s regionálním rozvojem ČR.

„Stojíme na počátku nového sedmiletého programového období, chceme přispět k tomu, aby investice politiky soudržnosti podpořily rozvoj krajů, měst a obcí. Priority pro investování byly schváleny letos v září v Dohodě o partnerství a na projekty v oblastech, jakými jsou nízkouhlíková ekonomika, digitalizace, výzkum, doprava či vzdělávání, je v ČR připraveno až 550 mld. korun. Přestože v řadě případů ještě nejsou známy detailní podmínky výzev, již nyní je ale nutné připravovat projekty, aby se podařilo prostředky zdárně využít. Totéž platí i pro projekty Národního plánu obnovy nebo Fondu spravedlivé transformace,“ říká náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje a cestovního ruchu David Koppitz.

Jedním z témat, která na plenárním zasedání zazněla, byla oblast podpory hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ). „HSOÚ jsou definována ve Strategii regionálního rozvoje ČR 21+ jako území charakteristická například vyšší nezaměstnaností, horší dostupností služeb či odlivem mladých lidí. Na tato území bychom neměli zapomínat, zaujímají cca třetinu rozlohy a žije zde čtvrtina obyvatelstva ČR. Spolupracujeme s regionálními stálými konferencemi v jednotlivých krajích, snažíme se vytvářet lepší podmínky pro HSOÚ při získání vyšší míry podpory, nejen té dotační, nebo jim usnadnit podmínky při získávání investičních pobídek. Rádi bychom pro tato území v příštím roce spustili samostatný dotační titul,“ doplňuje David Koppitz.

V souvislosti s projektovou přípravou byl územním partnerům prezentován v komoře regionální aktuální stav informačního systému sprojektových záměrů (ZDE), čítající již více než 24 tis. záměrů. V kurzu je nyní diskuze nad jeho propojením s dotačními příležitostmi – včasné upozornění obcí a krajů na spuštění dotační výzvy dle jejich projektového záměru - další moduly, které by měly v budoucnu pomoci jak samosprávám, tak státní správě.

Tématem byl také Národní plán obnovy, v němž se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) soustředí na podporu projektů obcí a krajů zaměřených na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) s alokací 2,8 mld. Kč nebo demonstrativní projekty využívající technologii 5G s rozpočtem 1,1 mld. Kč. Národní plán obnovy je příležitostí, jak ČR pomoci stát se předním evropským inovátorem a zároveň přispět k řešení hospodářských a společenských dopadů koronavirové krize, k čemuž je nezbytná úzká spolupráce všech zapojených aktérů na národní úrovni, ale i partnerů v regionech.

Urbánní komora mj. informovala o plánované prestižní mezinárodní události Cities Forum 2023, pro niž Evropská komise hledá hostitelské město. Ústředním bodem programu byla příprava programového období Evropské unie 2021-2027 a nástroje Integrovaných územních investic. Dále se zde diskutovaly např. otázky metropolitní spolupráce a perspektivy jejího dalšího směřování.

Komora Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) se zabývala implementací CLLD v novém programovém období, kde by se projekty CLLD – přínosné pro rozvoj venkovských oblastí – měly začít realizovat, co nejdříve. Národní síť Místních akčních skupin ČR mj. prezentovala inspirativní projektové záměry pro realizaci v novém programovém období. V přípravě CLLD 21+ je ČR do jisté míry průkopníkem, některé procesy již byly realizovány (standardizace místních akčních skupin), ty další, potřebné ke spuštění nástroje v novém programovém období, jsou právě v realizaci (schvalování strategií CLLD).