Pietní vzpomínky, která připomněla místo, jež němečtí okupanti zneužívali jako popraviště, se zúčastnili významní státní představitelé, zástupci samosprávy, Československého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské a dalších organizací. Za resort obrany věnec k památníku položil zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Jaroslav Kocián a náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové Pavel Beran. Ten připomněl soudružnost odbojářů a jejich statečnost. „Protinacistický odboj se neptal na rozdíly dané politickou příslušností, náboženským vyznáním a sociálním postavením. Jeho legitimací bylo ryzí vlastenectví, podpořené statečností a odvahou."
Střelnice v Praze-Kobylisích vznikla už na konci 19. století a původně sloužila pro výcvik pěchoty. Po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Od 30. května do 3. července zde bylo popraveno téměř 540 osob, mimo jiné Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem. Poslední vystřely popravčí čety padly na samém sklonku války během Pražského povstání. Po skončení války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva