Úvodním bodem jednání bylo přijetí společné pozice EU k 26. zasedání klimatické konference OSN (tzv. COP 26), která se uskuteční na začátku listopadu v Glasgow. Toto zasedání má za úkol dořešit řadu otázek spojených s prováděním Pařížské dohody, např. frekvenci aktualizace závazků signatářů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Ministři EU se nakonec jednomyslně shodli, že Unie na jednání v Glasgow podpoří pětileté cykly.

Program pokračoval diskuzí o pěti legislativních návrzích, které jsou součástí tzv. balíčku Fit for 55 a mají přispět ke snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 (oproti roku 1990) alespoň o 55 %. Jednalo se o návrhy týkající se systému obchodování s emisemi (ETS), národních cílů pro každoroční snižování emisí (ESR), příspěvku sektoru využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), emisních norem CO2 pro nová osobní auta a nového sociálního fondu pro klimatická opatření, jehož smyslem je řešit negativní dopady navrhovaného zahrnutí budov a silniční dopravy do ETS zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ministři tak navázali na prvotní výměnu názorů, která proběhla na červencovém neformálním zasedání ve Slovinsku.

ČR na jednání zdůraznila, že v procesu dekarbonizace je třeba zachovat zásady solidarity, nákladové účinnosti a technologické neutrality. Tento proces současně nesmí uvrhnout evropské domácnosti do energetické chudoby a ohrozit konkurenceschopnost českého a evropského průmyslu. Ve vztahu k systému ETS vyzdvihla ČR zejména roli Modernizačního fondu coby klíčového zdroje financování pro dosažení stanovených cílů.

„ČR vítá plánované navýšení prostředků pro Modernizační fond, přičemž je třeba zajistit, že i nadále z něj bude možné podpořit projekty zaměřené na zemní plyn. To je zcela zásadní pro zajištění energetické bezpečnosti a podpory českých občanů v průběhu našeho odklonu od uhlí,“ uvedl náměstek Smrž. ČR rovněž upozornila na možné sociální dopady plánovaného rozšíření systému ETS o sektor budov a silniční dopravy. „Některé negativní dopady tohoto kroku by měl řešit nový Sociální fond, avšak se současným návrhem Evropské komise nejsme zcela spokojeni. Fond by měl např. podporovat investice do renovací budov, nicméně zde narážíme na problém, že zranitelné domácnosti nemovitost, ve které žijí, většinou nevlastní,“ dodal náměstek Smrž.

V souvislosti s klimatickými cíli EU poukázala řada zemí na problém růstu ceny energií a jeho dopad na obyvatele, přičemž některé státy prezentovaly i konkrétní návrhy řešení. ČR by v tomto ohledu uvítala koordinovaný přístup na úrovni EU, který bude zahrnovat systematická opatření. Mohlo by se jednat např. o změny v systému ETS, které by umožnily lépe reagovat na případný dramatický nárůst ceny emisních povolenek. „Je třeba rychle nalézt řešení, neboť další nárůst cen by již nyní mohl mít dopad na většinu domácností a ohrozit důvěru občanů v současnou klimatickou a energetickou politiku EU,“ uvedl náměstek Smrž. Evropská komise by měla k tomuto tématu vydat v nejbližší době sdělení s návrhem možných řešení.

ČR rovněž vyjádřila obavy z plánovaného ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, který považuje za předčasný a nesystémový. V souvislosti s návrhem k LULUCF pak zdůraznila zásadní význam mechanismu, který by jí měl pomoci vyrovnat se s důsledky kůrovcové kalamity. V závěru jednání Rady pro životní prostředí proběhla výměna názorů o nové lesnické strategii EU do roku 2030. Tato strategie je primárně projednávána na Radě pro zemědělství, nicméně vzhledem k přesahům do oblasti životního prostředí se slovinské předsednictví rozhodlo zařadit ji i na program Rady pro životní prostředí.

Náměstek Smrž se na okraj oficiálního jednání v Lucemburku sešel také s řadou partnerů. S ministry Francie a Švédska diskutoval o aktuálním stavu přípravy českého předsednictví v Radě EU ve 2. polovině roku 2022. Setkání proběhla i s lucemburskými a estonskými protějšky. Téma růstu ceny energií diskutoval také se zástupci Komise odpovědnými za klima.