MŽP vydalo souhlasné stanovisko EIA k prodloužení těžby uhlí na lomu Bílina o pět let

01.08.2019 21:43 | Zprávy

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné závazné stanovisko EIA k záměru pokračování hornické činnosti na dole Bílina do roku 2035. Současná těžba je na dolu schválena už od roku 2010, a to do roku 2030. Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let, postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu.

MŽP vydalo souhlasné stanovisko EIA k prodloužení těžby uhlí na lomu Bílina o pět let
Foto: Ministerstvo životního prostředí
Popisek: Ministerstvo životního prostředí

Záměr předložený do procesu EIA je po jeho posouzení a stanovení zmírňujících opatření zpracován tak, že dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel budou minimalizovány a nepřesahují míru stanovenou zákony a dalšími předpisy.

Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byly v dokumentaci k záměru i v odborném oponentním posudku vyhodnoceny jako akceptovatelné. Stanovisko EIA není povolením těžby. Stanovisko potvrzuje, že na počátku přípravy je záměr akceptovatelný a opravňuje těžaře pokračovat v projektové přípravě. Teprve v další přípravě záměru a v povolovacích řízeních bude znovu vyhodnoceno, zda je těžbu možné povolit. Těžbu bude v budoucnu povolovat místně příslušný báňský úřad.

Stanovisko EIA (posouzení vlivů záměru na životní prostředí) ukládá společnosti Severočeské doly a.s. soubor 31 podmínek, jejichž splnění minimalizuje dopady těžby na zdraví obyvatel a životní prostředí. Mezi tyto podmínky patří zejména opatření k ochraně veřejného zdraví, a to jak z hlediska hluku, tak především z hlediska ovzduší. Mezi nejdůležitější podmínky realizace záměru patří realizace nových protihlukových a protiprašných opatření v podobě valů a výsadby zeleně, k omezení prašnosti přispěje změna postupů při samotné těžbě a dopravě uhlí, např. díky novým pohonným jednotkám pásových dopravníků. Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby. Velmi obsáhlé je pak stanovení podmínek týkajících se vlivu na krajinu a ekosystém a následných rekultivací a kompenzací.

Jednou ze zásadních podmínek je také využití vytěženého uhlí. V souladu s usnesením vlády z roku 2015 je těžaři stanoviskem uložena podmínka, že vytěžené uhlí bude sloužit přednostně pro využití v teplárnách. Nebude tedy sloužit k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.

Další zásadní podmínkou uloženou ve stanovisku je pak realizace kompenzačních opatření z pohledu dopadů těžby na kvalitu ovzduší. Těžař bude muset do roku 2022 udělat konkrétní opatření, která sníží množství prachu v ovzduší o 9 tun ročně oproti současnému stavu, a to nad rámec již plánovaných protiprašných opatření. Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi. Zlepšení kvality ovzduší v zimních měsících by mohla pomoci například ekologizace vytápění v obcích, kde se v domácnostech topí převážně v uhelných kotlích. To má právě v zimě dopad na zvýšené nadlimitní hodnoty prachu v ovzduší. Je třeba říci, že těžba se na zvýšených hodnotách prachových částic v ovzduší pochopitelně podílí, příspěvek samotné těžby však stanovený limit nepřekračuje.

Mezi subjekty přímo dotčenými těžbou, které se záměrem souhlasí bez připomínek, jsou Krajský úřad Ústeckého kraje, obce Světec a Bílina, připomínky k záměru pak zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas se záměrem vyjádřilo město Litvínov.

V rámci procesu EIA Ministerstvo životního prostředí obdrželo 4200 připomínek od veřejnosti. Většina z nich byla totožná či obdobná. Připomínky nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí ve vztahu k emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu. S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí. Jde o dosavadní praxi používanou i v okolních státech s ohledem na evropskou legislativu.

Záměr je v souladu s Politikou ochrany klimatu ČR z roku 2017, která počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80% a současně předpokládá i vytěžení uhlí na lomu Bílina. Záměr představuje pokračování stávající povolené hornické činnosti na období 2010 - 2030, přičemž reaguje na usnesení vlády č. 827/2015 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V tomto kontextu jde o prodloužení stávající hornické činnosti o pět let se zohledněním požadavku na efektivní využití ložiska v souladu se zákony č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, a č. 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, a také vazby na aktualizovanou Státní energetickou koncepci (2015) a Surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017).

Všechny podklady i stanovisko EIA jsou veřejně dostupné ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká televize: Adventní koncerty se letos poprvé uskuteční i mimo Prahu, výtěžek opět pomůže čtyřem neziskovým organizacím

11:27 Česká televize: Adventní koncerty se letos poprvé uskuteční i mimo Prahu, výtěžek opět pomůže čtyřem neziskovým organizacím

Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby r…