Masarykova univerzita: Návrat vědecké expedice z Antarktidy

20.03.2021 16:51 | Zprávy

Téměř čtrnáct tisíc kilometrů dlouhá zpáteční cesta trvala expedici dva týdny. Na chilské vojenské lodi Lautaro překonala expedice v průběhu týdenní plavby přes Drakeův průliv až pět metrů vysoké vlny.

Masarykova univerzita: Návrat vědecké expedice z Antarktidy
Foto: MUNI
Popisek: Masarykova univerzita - logo

Na rozdíl od jiných evropských států, které většinu antarktických expedic na poslední chvíli odvolali, se českým vědcům podařilo splnit všechny vědecké cíle, které si před začátek cesty naplánovali.

Cesta osmičlenné expedice trvala téměř tři měsíce a začala 16. prosince 2020 v Praze. Odtud výprava odletěla přes Madrid a Santiago de Chile na jih Ohňové země, do přístavního města Punta Arenas. Před vyplutím chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy strávili vědci v ochranné karanténě v tomto přístavu tři týdny. Průběžně byli testováni a doprovázela je přísná hygienická opatření také po celou dobu plavby až na českou antarktickou stanici J. G. Mendela.

Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. Hlavním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území v oblasti Antarktického poloostrova. Prováděli velké množství odběrů vzorků sněhu a půdy, vody z tajících ledovců i rozmrzlých sladkovodních jezer i mikrobiologických stěrů především z mořských živočichů.

Současně zabezpečovali provoz měřící techniky, která je trvale nainstalována na dlouhodobých výzkumných plochách. Pomocí nich vědci zkoumají časové změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této okrajové části Antarktidy. V neposlední řadě umožňují nasbíraná data hodnotit změnu klimatu a její dopady na rychlost ústupu ledovců, rozmrzání permafrostu a ovlivnění pobřežních ekosystémů Antarktidy.

Téměř čtrnáct tisíc kilometrů dlouhá zpáteční cesta do Česka trvala expedici dva týdny. Na chilské vojenské lodi Lautaro překonala expedice v průběhu týdenní plavby přes Drakeův průliv až pět metrů vysoké vlny. Balení vzorků a přístrojů před nástupem na komerční linky mezi Jižní Amerikou a Evropou tvořily společně s povinným testováním poslední etapu vědců na cestě domů. Do Česka se všichni vrátili v pátek 12. března.

Expedici tvořili klimatolog a její vedoucí Kamil Láska, geomorfoložka Jana Smolíková, glaciolog Zbyněk Engel, hydrolog Jan Kavan, mikrobiolog Pavel Švec, lékařka Daniela Murínová a technici František Vorel a Tomáš Spáčil.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Dvě třetiny firem počítají se zvyšováním platů zaměstnancům v příštím roce

22:28 Hospodářská komora: Dvě třetiny firem počítají se zvyšováním platů zaměstnancům v příštím roce

Téměř dvě třetiny firem počítají s tím, že v příštím roce svým zaměstnancům zvýší mzdy. Polovina z n…