Gregor Johann Mendel proslavil Brno. Ale až po své smrti, otce genetiky totiž svět objevil až se zpožděním. Zákony dědičnosti, které v polovině 19. století sestavil, ale platí dodnes. Tento dnes slavný vědec zemřel 6. ledna 1884 a 139 let, které uplynuly od jeho úmrtí, si dnes připomněli zástupci Jihomoravského kraje, statutárního města Brna, Masarykovy univerzity a dalších významných institucí. Připojili se k augustiniánské komunitě a uctili Mendelovu památku položením věnců a krátkou modlitbou u jeho hrobu. „Právě čtu knížku od Simona Mawera Mendelův trpaslík, kterou jsem si přál k Vánocům. Je to hodně literární fikce, ale i tak mi došlo, jak málo víme o Mendelově příběhu. Díky za dnešní připomínku a já si musím přečíst pořádný Mendelův životopis, protože jeho dílo a osobnost je fascinující,“ řekl Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje. „Statutární město Brno bude i do budoucna podporovat aktivity spojené s šířením Mendelova odkazu, jedná se o osobnost, která výrazným způsobem poutá pozornost k celému městu a přispívá i k rozvoji turismu či investic do vědy a výzkumu,“ dodala primátorka Markéta Vaňková.

V rámci pietního aktu bylo v Mendelově skleníku, který byl na konci loňského roku slavnostně otevřen v prostoru před Mendelovým muzeem MU, podepsáno memorandum o spolupráci mezi Masarykovou univerzitou, Mendelovou univerzitou v Brně, Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, Opatstvím Staré Brno Řádu sv. Augustina a Společně, o.p.s.

Podpisem memoranda chtějí účastníci společně podporovat principy dlouhodobě udržitelného rozvoje, kterými se bude v budoucnu zabývat také plánované Centrum udržitelnosti Gregora Mendela.

„Chceme, aby Masarykova univerzita byla inspirující komunitou, která svými zásadami a každodenním počínáním plně respektuje a naplňuje principy společenské odpovědnosti a přispívá k řešení cílů udržitelného rozvoje. Tato oblast je součástí našeho Strategického záměru, stejně jako podpora rozvoje výuky a výzkumu v oborech, které navazují na Mendelovu vědeckou práci,“ uvedl rektor Martin Bareš.  

Inspirace pro založení Centra udržitelnosti Gregora Mendela vychází z činnosti brněnské augustiniánské komunity v druhé polovině 19. století, kdy bylo opatství prostředím, které podporovalo mladé talenty ve vzdělání a výzkumu, a kdy bylo opatství centrem kultury a vzdělanosti v Brně. Podpora centra se bude týkat také jeho financování, což projekty, které by navazovaly na Mendelovu vědeckou práci nejen v oblasti přírodních věd, prioritně potřebují.

Muzeum starobrněnského opatství při příležitosti podepsání memoranda navíc otevřelo novou expozici s názvem Vědec v labyrintech světa. Je věnovaná Mendelovi a jeho funkci opata. Za angažovanost v přípravě 200. výročí narození G. J. Mendela získala od Řádu sv. Augusta ocenění Eva Drozdová, docentka Oddělení genetiky a molekulární biologie z přírodovědecké fakulty.

Na Masarykově univerzitě se celý uplynulý rok 2022 nesl ve znamení výročí a připomenutí 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. Šlo nejen o mnoho akcí a přednášek pro odbornou i širokou veřejnost, ale hlavně i o realizaci unikátního projektu, kdy vědci MU ve spolupráci s odborníky mnoha organizací vyzvedli ostatky vědce z hrobky augustiniánů a provedli výzkum jeho DNA. Tento projekt vyvrcholil mezinárodní vědeckou konferencí Mendel Genetics Conference, které se v Brně zúčastnila řada světových vědců, včetně tří nositelů Nobelovy ceny.

Prostřednictvím výstavy Mystery of Knowledge představila MU osobnost Gregora Johanna Mendela v rotační místnosti Českého pavilonu na EXPO 2020 v Dubaji. Výstavy, jejichž hlavním aktérem byl G. J. Mendel, uspořádala i v Univerzitním centru v Telči, v centru Brna na Malinovského náměstí i Moravském náměstí nebo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU.

Pro 200. výročí narození G. J. Mendela připravila MU také nový vizuál propagačních předmětů, kdy šroubovice DNA ve vizuálu vycházela z loga a prvního písmene univerzity.

Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity představilo novou expozici s názvem Genetika aneb Podivuhodná cesta do jádra buňky. Muzikolog, hudební skladatel a profesor Filozofické fakulty MU Miloš Štědroň napsal libreto k půlhodinové komorní opeře s názvem Velké tajemství, které sestavil z Mendelovy korespondence. Tradiční Mendelovy dny byly věnovány tématu Mendel a svět a sérii přednášek o recepci a vlivu Mendelova díla v mezinárodním kontextu. Týden humanitních věd na Filozofické fakultě MU k tradičním mendelovským otázkám dědičnosti přidal i jiné pohledy – roli kultury a vzdělávání.

S Mendelovým jménem se nyní potkají i výzkumníci, kteří na konci ledna dojedou s pravidelnou expedicí na Antarktidu. Na ostrově Jamese Rosse totiž MU nejen před 16 lety postavila a otevřela univerzitní polární stanici, ale také ji pojmenovala po Gregoru Johannu Mendelovi.