Od roku 2013 se zadluženost České republiky vůči HDP snížila už o 12,1 procentních bodů. V absolutním vyjádření klesl během stejného období státní dluh o 43 mld. Kč. Vyplývá to ze Zprávy o řízení státního dluhu České republiky v roce 2019, kterou dnes zveřejnilo Ministerstvo financí.

„Za jednoznačné pozitivum považuji skutečnost, že státní dluh v absolutním vyjádření zůstává stabilizován a v poměru k HDP setrvale klesá. Díky tomu je Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy. Skvěle si vedeme i z hlediska vládního sektoru jako celku, tam jsme už od roku 2017 zemí se čtvrtým nejnižším relativním zadlužením v EU. Toho si všímají renomované ratingové agentury, které i v loňském roce udílely naší zemi vynikající hodnocení,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Na poklesu zadlužení má zásluhu jednak efektivnější řízení likvidity státní pokladny a související zapojování jejích disponibilních zdrojů do krytí potřeby financování státu, ale také stabilní ekonomický růst a zodpovědná rozpočtová politika. „Státní rozpočet dosahuje dlouhodobě lepších výsledků, než je plánováno v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. To umožňuje pokles skutečné potřeby financování, která v roce 2019 dosahovala 317,9 mld. Kč oproti plánovaným 331,2 mld. Kč ve Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2019,“ upřesňuje ředitel odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku Petr Pavelek.

Financování hrubé výpůjční potřeby, jejíž hodnota v roce 2019 činila 309,4 mld. Kč, probíhalo zejména prostřednictvím prodeje státních dluhopisů na domácím dluhopisovém trhu. Hrubá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů denominovaných v domácí měně na primárním a sekundárním trhu činila 255,2 mld. Kč, což představuje téměř stejnou výši hrubé emise jako v předchozím roce.

Průměrný výnos do splatnosti prodaných státních dluhopisů v roce 2019 činil 1,82 % p. a. a průměrná doba do splatnosti 11,1 roku. To znamená, že i navzdory květnovému navýšení 2T repo sazby ze strany České národní banky z 1,75% p. a. na 2,0 % p. a. byly střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy prodány za nižší výnos a při delší zbytkové době do splatnosti než v předchozím roce. „To dokazuje vysokou atraktivitu státních dluhopisů České republiky pro investory a stabilní poptávku po celé délce výnosové křivky,“ dodává Petr Pavelek.

V loňském roce Ministerstvo financí navázalo na úspěšný projekt prodeje státních dluhopisů občanům, když při příležitosti výročí 100 let vzniku Československa spustilo přímý prodej tzv. Dluhopisu Republiky. Občané ve čtyřech upisovacích obdobích nakoupili šestileté reinvestiční, proti-inflační a fixní státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 10,4 mld. Kč, a to prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu anebo na pobočkách smluvních distributorů. Ministerstvo kladlo důraz na minimalizaci distribučních nákladů, když vybrané emise bylo možné upsat pouze přes elektronický přístup.

Výnosy do splatnosti Dluhopisu Republiky byly stanoveny na tržní úrovni a nezatěžují tak výdaje na obsluhu státního dluhu více, než případná emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů se stejnou dobou do splatnosti. Státní dluhopisy bylo možné upsat každý den v rámci jednotlivých upisovacích období, která na sebe plynule navazovala, přičemž emise byly vydávány čtvrtletně ve stanovených intervalech.

V prostředí klesajících výnosů státních dluhopisů zejména na dlouhém konci výnosové křivky došlo v roce 2019 k poklesu čistých úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu o 1,2 mld. Kč oproti předchozímu roku. Díky vhodnému časování emisní činnosti a pružné reakci na vývoj na finančních trzích dosáhlo Ministerstvo úspory na čistých výdajích na obsluhu státního dluhu ve výši 6,9 mld. Kč oproti původně schválenému rozpočtu a mohlo tak v průběhu roku 2019 převést do jiných rozpočtových kapitol prostředky v celkové výši 6,0 mld. Kč formou rozpočtových opatření.

Čisté příjmy z operací v rámci řízení likvidity státní pokladny činily v roce 2019 celkem 3,7 mld. Kč, což je o 1,4 mld. Kč více než v předchozím roce. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu mají investiční operace v rámci řízení likvidity korunové státní pokladny, kdy vlivem růstu základních úrokových sazeb České národní banky v průběhu roku došlo k navýšení výnosů dosažených z operací s použitím zástavy střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek a poukázek České národní banky a krátkodobých investic ve formě depozitních operací o 1,6 mld. Kč ve srovnání s předchozím rokem. Souhrn příjmů státního rozpočtu z operací v rámci řízení likvidity státní pokladny, zapůjčování státních dluhopisů a z titulu výpůjčních operací se záporným výnosem činil celkem 3,9 mld. Kč, což je o 1,6 mld. Kč více než v roce 2018.