Ministerstvo financí: Státní rozpočet na konci června v přebytku 4,6 miliard korun

Meziročně výsledek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za prvních 6 měsíců roku 2017 nižší o 69,0 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 13,2 mld. Kč, ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 30,8 mld. Kč. Bez vlivu EU se tedy hospodaření zlepšilo o 17,6 mld. Kč. To potvrzuje trend zlepšování strukturálního hospodaření státu.

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 42,7 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 20,9 mld. Kč, tj. o 3,2 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 125,3 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 14,5 mld. Kč, tj. o 13,1 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které je meziročně vyšší o 22,2 mld. Kč, což představuje růst o rekordních 14,1%.

Za poslední tři měsíce roste inkaso DPH dvojciferným tempem, a to i přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností, které zásadně ovlivňují vývoj inkasa DPH, se dle posledních odhadů za první kvartál roku 2017 pohybuje okolo 6 procent. Rozdíl mezi vyšším tempem růstu inkasa DPH a odhadovaným tempem růstu konečné spotřeby je důsledkem hlavně pozitivních rozpočtových dopadů opatření zavedených v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení - a také vlivem zavedení elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Na základě meziroční výše nárůstu inkasa se jasně potvrzuje předpokládaný výraznější efekt druhé fáze EET, která již nyní, za pouhé čtyři měsíce účinnosti, výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad a stejně tak se ukazuje, že i pozitivní efekt ze zavedení kontrolního hlášení bude nejspíše i tento rok překonán. Meziroční nárůst inkasa DPH za 1. pololetí jednoznačně indikuje efektivitu zavedených opatření v boji proti daňovým únikům. Nezanedbatelný přínos má činnost finanční správy, která účinně a důsledně dohlíží na implementaci zmíněných opatření.

Výše zmíněný meziroční nárůst inkasa byl zaznamenán i přesto, že negativně se na inkasu projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET a také od začátku měsíce března došlo ke snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 72,5 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč, tj. o 0,7 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 37,8 mld. Kč, při meziročním růstu o 0,9 mld. Kč, tj. o 2,5 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 je očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začal se v inkasu daně mírně projevovat již od měsíce května.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 26,1 mld. Kč, což je meziročně o 0,7 mld. Kč, tj. o 2,4 %, méně. Tento meziroční pokles je způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení vyšší sazby daně a také nižším odběrem tabákových nálepek v předchozích měsících. Odběr tabákových nálepek však naznačuje, že by po definitivním odeznění tohoto efektu mělo inkaso meziročně opět růst. Rozpočet této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016, očekávaný růst je způsoben zejména zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2017. Bude však patrně utlumen negativními rozpočtovými dopady souvisejícími s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 5,7 mld. Kč, tj. o 12,6 %, dosáhlo výše 51,4 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo v průběhu června (stejně jako v roce 2016) kladné hodnoty, když její inkaso na úrovni státního rozpočtu ve výši 1,2 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. 67,3 %. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 procentních bodů, a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad byl ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,2 mld. Kč zatím dosáhlo 5,0 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 6 měsíců roku 65,6 mld. Kč, tj. 57,4 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 4,8 mld. Kč, tj. o 7,8 %, což dokumentuje pokračující dynamiku ekonomiky a dobré výsledky hospodaření firem. Rozpočtovaná výše této daně na rok 2017 je o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. V červnu se již tradičně projevila nejen úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani (splatnost 15.6.), ale také úhrada daně za rok 2016 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (splatnost 3.7.). Inkaso této daně v samotném červnu 2017 činilo 37,4 mld. Kč, což je o 2,7 mld. Kč více než v červnu 2016 (část inkasa daně se stejně jako v roce 2016 zřejmě projeví i v inkasu prvních červencových dnů). Inkaso této daně v roce 2017 neovlivňují žádné další výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 5,9 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 16,5 mld. Kč, tj. o 7,8 %, dosáhly 227,6 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak především růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 74,2 mld. Kč (meziroční pokles o 63,6 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 47,1 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 69,0 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 629,9 mld. Kč čerpané ke konci června 2017 byly o 15,1 mld. Kč, tj. o 2,5 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 34,0 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 13,5 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 7,1 mld. Kč (zejména vliv vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 18,9 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 34,0 mld. Kč, což je o 15,7 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 30. 6. 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 268,3 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 13,5 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 11,8 mld. Kč, tj. o 6,0 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 85,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,1 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 64,9 mld. Kč. Šlo o 4 zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 62,4 mld. Kč (v červnu 2016 to bylo 57,0 mld. Kč) a 2 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,5 mld. Kč (v červnu 2016 to bylo 2,2 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 32,8 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 1,5 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 20,3 mld. Kč, což je o 18,9 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. Za leden až červen 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 4,3 mld. Kč, v průběhu stejného období roku 2017 to bylo 9,7 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června 2017 přebytkem ve výši 4,6 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 36,0 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních 6 měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 17,8 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 71,5 mld. Kč, tj. o 53,7 mld. Kč více. Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo meziročně lepší výsledek o 17,6 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 23,3 mld. Kč (v červnu 2016 přebytkem ve výši 18,3 mld. Kč), když příjmy činily 138,1 mld. Kč (v červnu 2016 to bylo 122,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 114,8 mld. Kč (v červnu 2016 to bylo 104,3 mld. Kč). Na vyšší příjmy v samotném červnu o 15,5 mld. Kč měly vliv zejména o 12,8 mld. Kč vyšší daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení (zejména vliv vyššího inkasa DPH o 5,6 mld. Kč). Na vyšší výdaje v samotném červnu o 10,4 mld. Kč měly vliv zejména o 4,4 mld. Kč vyšší sociální dávky a o 2,9 mld. Kč vyšší odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU.