Za celý rok 2017 vzrostl hrubý domácí produkt České republiky o 4,4 % a příznivá hospodářská situace by měla přetrvávat i nadále. V letech 2018 a 2019 by měl být ekonomický výkon tažen výhradně domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a investiční aktivitou firem a vládních institucí. Spotřebu domácností podpoří zejména růst reálných disponibilních příjmů odrážející vyšší mzdovou dynamiku při velmi nízké míře nezaměstnanosti, vysokém počtu volných pracovních míst a klesající míře úspor. Investice by pak měly být stimulovány prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů, potřebou soukromého sektoru inovovat technologické vybavení při nerovnováhách na trhu práce a také snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce v prostoru nízkých reálných úrokových sazeb. Saldo zahraničního obchodu by na dynamiku hospodářského růstu mělo v obou letech působit neutrálně. Vzhledem ke zvýšení pravděpodobnosti pokračování pozitivního ekonomického vývoje a novým vládním opatřením zvyšujeme predikci hospodářského růstu pro rok 2018 na 3,6 % a pro rok 2019 na 3,3 %.

Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen až na výjimky pohybuje v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky, v letošním roce již míra inflace klesla pod inflační cíl. V letech 2018 a 2019 předpokládáme, že se protiinflační vlivy vyplývající z předpokládaného zpřísňování měnových podmínek, zejména v kurzové složce, začnou prosazovat více než proinflační efekty zvyšování mezd a kladné produkční mezery. Predikci průměrné míry inflace na rok 2018 proto snižujeme na 2,1 %, pro rok 2019 na 1,9 %.

Trh práce se v průběhu roku 2017 dostal do stavu plné zaměstnanosti a nyní již vykazuje symptomy přehřívání. Růst zaměstnanosti od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 % a sezónně očištěná harmonizovaná míra nezaměstnanosti činila v únoru pouhé 2,4 %. Nedostatek pracovníků je patrný prakticky ve všech odvětvích ekonomiky, což na jedné straně představuje překážku pro hospodářský růst využívající další pracovní sílu, na straně druhé to firmy motivuje k investicím zvyšujícím produktivitu práce. Domníváme se, že na stávající úrovni má nezaměstnanost již jen velmi omezený prostor pro pokles, a proto ponecháváme predikci míry nezaměstnanosti na rok 2018 na úrovni 2,4 % a na rok 2019 na 2,3 %.

Přebytek běžného účtu platební bilance se ve 4. čtvrtletí 2017 zvýšil na 1,1 % HDP. Kladná salda bilancí zboží a služeb výrazně převyšují schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku. S ohledem na proběhnuvší revizi dat za roky 2016 a 2017 a předpokládané změny ve struktuře ekonomického růstu se predikce přebytku běžného účtu mírně zvyšuje na 0,4 % HDP v roce 2018 a 0,2 % HDP v roce 2019. Dynamický růst české ekonomiky se kladně promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí, které v roce 2017 dosáhlo rekordního přebytku ve výši 1,6 % HDP (strukturální 1,1 % HDP). Zlepšení hospodaření významnou měrou určovaly příjmy veřejných rozpočtů, kdy daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení vzrostly o 7,7 %. Rekordní přebytek hospodaření se odrazil i ve výši celkového zadlužení, které meziročně pokleslo o 2,2 p. b. na 34,6 % HDP. Predikce počítá s přebytkem hospodaření v roce 2018 ve výši 1,5 % HDP a dalším poklesem dluhu pod 33 % HDP.

Rizika predikce považujeme za mírně vychýlená směrem dolů. Hlavní pozitivní riziko představuje vývoj a růstové vyhlídky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, neboť v eurozóně jako celku i v největších ekonomikách měnové unie dosahuje řada tzv. měkkých ukazatelů svých historicky rekordních hodnot či alespoň mnohaletých maxim. Naopak nepříznivě by růst zahraniční poptávky ovlivnily tendence k nárůstu protekcionismu či podoba budoucího uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií v oblasti volného pohybu zboží a služeb. Negativní riziko rovněž představuje případná eskalace problémů italského bankovního sektoru nebo geopolitické faktory. Pokud jde o vnitřní rizika, tím nejvýznamnějším je nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací, přičemž v krátkodobém horizontu nerovnováhy na trhu práce vytvářejí silný tlak na růst mezd. V případě investic je klíčové, zda se podaří obnovit investiční cyklus spojený s programovým obdobím Evropské unie pro roky 2014–2020. V neposlední řadě pak nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí.