Proces digitalizace zasahuje do stále větší části našich životů. S rozšiřováním digitalizace se pojí očekávání i v oblasti soudnictví, kdy občané očekávají vyšší efektivitu a kvalitu. Možnost podat žalobu, nahlížet do spisu či svědčit distančně prostřednictvím elektronických zařízení se jeví jako základní požadavky, které lze po státu požadovat. Krize Covid-19 tyto požadavky a očekávání ještě zvýšila. Pro státy je digitalizace náročným úkolem, proto je jakákoliv domácí či nadnárodní iniciativa či sdílení poznatků v oblasti digitalizace neocenitelnou pomocí. Ministři na konferenci diskutovali o dvou aspektech, a to o užívání elektronických prostředků a využití umělé inteligence v justici, a to způsobem souladným s Úmluvou Rady Evropy o lidských právech.

Systémy umělé inteligence (AI) mohou přinést obrovský potenciál pro zvýšení efektivity a kvality soudních řízení. Současně však mohou přinést značná rizika pro základní práva jednotlivců v soudních řízeních. V případě řízení před soudem se důraz na ochranu práv jednotlivců ještě zvyšuje, neboť jde o řízení před orgánem státu, mezi jehož hlavní účely patří ochrana základních práv jednotlivců.

Česká republika se do diskuze o budoucnosti využití umělé inteligence v soudnictví aktivně zapojuje, jak na úrovni Rady Evropy, tak na jiných fórech, včetně Evropské unie a vždy zdůrazňuje potřebu spolupráce všech mezinárodních organizací za účelem nalezení obecné shody na základních principech či nejlepších postupech. V centru přístupu musí být jednotlivec, o jehož právech se rozhoduje, jakákoliv úprava umělé inteligence by proto měla mít ochranu práv jednotlivce jako nejvyšší prioritu. Jakákoliv chyba v rámci soudního řízení může být devastující nejen pro práva jednotlivce, nýbrž i pro důvěru v soudnictví a stát obecně.

Konference v Gödöllő předchází zahájení mezivládních konzultací k otázce závazného dokumentu, které by dle rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy měly začít v květnu 2021.