Schůzky se účastnili náměstci ministra spravedlnosti Radomír Daňhel, Karel Dvořák a Antonín Stanislav. Tématem setkání byly především otázky rozpočtu na letošní a budoucí roky, Výroční statistická zpráva o stavu justice za rok 2022, legislativní návrhy z dílny Ministerstva spravedlnosti a další aktuální záležitosti.

Rozpočet

• Od nástupu ministra Pavla Blažka do funkce se prostředky ve všech oblastech zvyšují.
• Na rok 2023 se ministru Blažkovi podařilo dojednat rozpočet o 4,5 mld. vyšší.
• Od roku 2022 dochází k navyšování platů zaměstnanců v justici, a to postupně až do roku 2025, kdy by platy měly odpovídat průměrnému platu ve státní správě.
• Rozpočet v oblasti IT a elektronizace justice převyšuje 1,2 miliardy a díky tomu se podařilo nastartovat elektronizaci justice.
• Stejně tak v oblasti investic dochází k zahájení realizace řadu let odkládaných projektů.
• Na platy soudců disponujeme rezervou převyšující 1 mld. korun.

Informace k rozpočtu uvedl náměstek Radomír Daňhel. Ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi se pro rok 2023 podařilo vyjednat historicky nejvyšší rozpočet pro Ministerstvo spravedlnosti v objemu 36,5 miliardy Kč, tedy o více než 4,5 miliardy vyšší, než byl schválený rozpočet v posledních dvou letech.

Soudy disponují nevyčerpanými rozpočtovými prostředky na provozní výdaje v objemu stovek milionů korun. K 30. srpnu 2023, kdy vláda schválila navýšení rozpočtu na výdaje, které jsou do konce letošního roku plánovány, činila nevyčerpaná část rozpočtu pouze na mandatorní výdaje soudů 71 mil. Kč a celkově měly soudy na provoz včetně energií a na mandatorní výdaje k dispozici 516 mil. Kč (více ZDE). „Pokud činí nevyčerpaná část rozpočtu soudů na mandatorní výdaje 71 mil. Kč a 516 mil. Kč na provoz včetně energií a na mandatorní výdaje, jedná se o dostatek peněžních prostředků, které mohou být na úhradu mandatorních výdajů soudy použity,“ doplnil Daňhel.

Rozpočet Ministerstva spravedlnosti, zahrnující i peněžní prostředky určené soudům, je stanoven zákonem o státním rozpočtu České republiky, který na návrh vlády projednává a schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Pro letošní rok je to zákon č. 449/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

Co se týká platů soudců, disponuje ministerstvo rezervou na platy soudců a státních zástupců včetně příslušenství v objemu převyšujícím 1 miliardu Kč. Na platby do konce letošního roku jsou prostředky rozpočtově zajištěny.

Ministerstvo spravedlnosti každoročně provádí v posledním čtvrtletí roku rozpočtová opatření, kterými rozpouští rezervu a přerozděluje rozpočtované prostředky mezi jednotlivými soudy a státními zastupitelstvími, aby všechny organizační složky měly zajištěny poměrově stejné rozpočtované prostředky, a to pro předejití situaci, kdy by např. jednomu soudu prostředky přebývaly a druhému chyběly. Stejně budeme postupovat i v letošním roce.

S nedostatkem peněz se justice potýká dlouhodobě. Jedná se o důsledek mnoho let neřešené situace, kterou není možné změnit z roku na rok. Nicméně od nástupu ministra Pavla Blažka do funkce se prostředky ve všech oblastech zvyšují. O tom svědčí mj. výše celkového rozpočtu v letošním roce, z dlouhodobého pohledu nejvyšší rozpočet v oblasti IT a elektronizace justice, který převyšuje 1,2 miliardy a díky kterému se po mnoha letech přešlapování namístě podařilo nastartovat elektronizaci justice, do které budou v následujících letech směřovány další stovky milionů ročně, v oblasti investic, kdy se činí kroky k zahájení realizace řadu let odkládaných projektů.

„A co je nejdůležitější v oblasti platů zaměstnanců v justici, v roce 2022 došlo k navýšení, které bude postupně pokračovat až do roku 2025, kdy by platy zaměstnanců v justici měly odpovídat průměrnému platu ve státní správě, přičemž toto navýšení je již zahrnuto v návrhu rozpočtu na rok 2024 a ve střednědobém výhledu na rok 2025, předložený ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v srpnu letošního roku,“ doplnil náměstek Radomír Daňhel.

Legislativa

„Do legislativního procesu jsme poslali řadu návrhů a zákonů, u kterých jsme se intenzivně zasadili o jejich prosazení. Z celkem 26 bodů obsažených v Programovém prohlášení vlády resort spravedlnosti splnil již 14 bodů a na zbývajících 12 bodech intenzivně pracujeme tak, abychom i tyto body naplnili co nejdříve," uvedl náměstek ministra Antonín Stanislav.

Zde jsou vybrané stěžejní návrhy, které můžeme systematicky rozdělit do tří skupin:

1. protikorupční a transpoziční legislativa:

• Zákon o státním zastupitelství - již projednala vláda a zákon je před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
• Zákon o ochraně oznamovatelů - zákon účinný od 1. srpna 2023. Ministerstvo tak splnilo evropskou směrnici. 
• Lobbing - nyní projednává Legislativní rada vlády. Ministerstvo zapracovává návrhy a do konce září bychom chtěli odeslat na jednání vlády.
• Preventivní restrukturalizace - zákon vyjde v řádech dnů ve Sbírce zákonů (již podepsal pan prezident; účinnost je den po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů). 
• Insolvenční zákon - zkracuje se oddlužení jak pro právnické i fyzické osoby z pěti na tři roky. Zákon prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
• Zákon o hromadném řízení - již projednala vláda a půjde na první čtení do Poslanecké sněmovny.

„Pokud jde o výše uvedené, dá se říct, že chvátáme mílovými kroky, aby byly zákony prosazeny do Sbírky zákonů,” doplnil náměstek Stanislav.

2. Legislativa, ke které jsme se dále zavázali v Programovém prohlášení vlády:

• Novela zákona o kárném řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů - jedná se požadavek, kterým se podmiňuje čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy. Cílem je zavést dvouinstanční kárné řízení. 
• Novela zákona o advokacii - aktuálně vypořádáváme připomínky. Novela je postaven a na třech pilířích: důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, zavedením moderních prvků např. konání sněmů on-line, a možnosti sladění pracovního a soukromého života (zkrácení úvazků pro koncipienty). 
• Novela trestního zákoníku - cílem novely je snížení vězeňské populace, dekriminalizace a depenalizace. 
• Procesní kodexy trestního řádu a občanského soudního řádu 
• Koncepční novela rozvodů - zaslali jsme do meziresortního připomínkového řízení. Obsahuje tři základní aspekty - zjednodušení a zrychlení řízení, zákaz trestání dětí a posílení vymáhání výživného.

3. Ostatní důležitá legislativa, plynoucí z aktuální potřeby: 

• Redefinice znásilnění - 14. září 2023 očekáváme konec připomínkového řízení, následně se uskuteční vypořádání připomínek. 
• Registr sexuálních deviantů, tzv. dětský certifikát - k němu se uskuteční jednání na začátku října s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a dotčenými resorty. Řešením je forma ochranného opatření. 
• Advokátní tarif - v současné době pracujeme na nové pracovní verzi tarifu, předpoklad je předložit ho tak, aby nabyl účinnosti 1. ledna 2024. Původní termín 1. července 2023 nebylo možné zvládnout s ohledem na množství zaslaných připomínek. 
• Vyhláška o odměnách insolvenčních správců.

Z výše uvedeného vyplývá, že ministerstvo důsledně plní body Programového prohlášení vlády. ZDE shrnujeme legislativní návrhy, které ministerstvo předložilo během letošního a loňského roku, tedy v letech 2022 a 2023.

Zpráva o stavu české justice - Výroční statistická zpráva za rok 2022

• Dochází ke zvýšenému využívání ukládání peněžitých trestů.
• Rozvodová řízení netrvají příliš dlouho, zejména v případech, kdy nejsou zapojeny děti.
• V rámci mezinárodního srovnání si ČR především v rámci délky řízení nevede špatně.

„Celkově lze označit situaci v českém soudnictví jako stabilní a těší mě, že situace ve správním soudnictví se nadále zlepšuje. Ze statistické zprávy vyplývá, že jedním z pozitivních trendů je zvýšené využívání ukládání peněžitých trestů a nižší nápad k trestním soudům, což potvrzují statistiky o tom, že ČR je jednou z nejbezpečnějších zemí, “ uvedl náměstek Karel Dvořák.

Věnovali jsme se také představení Výroční statistické zprávy 2022. Celá je zveřejněna ZDE.

Ministerstvo spravedlnosti od roku 2022 sbírá data o délce řízení rozvodů. Pozitivní je, že tato řízení netrvají příliš dlouho, zejména v případech, kdy nejsou zapojeny děti. Typická délka bezdětných rozvodů činí pouhé 2 měsíce. Další příznivou zprávou je, že rozvodovost u nás není moc vysoká, ve zprávě jsou také uvedena zajímavá data o rozvodovosti za celou EU.

Z výroční zprávy také vyplývá, že v rámci mezinárodního srovnání si ČR také nevede špatně a i v tomto srovnání je situace v posledních letech stabilní. Vzhledem k tomu, že podíl žen na soudech je ukazatelem poměrně stálým, v letošní zprávě je pro zajímavost doplněn také podíl žen u „nesoudcovského“ personálu soudů a mezi státními zástupci.

Podrobnější informace naleznete přímo ve Výroční statistické zprávě za rok 2022 ZDE.