Zájem Čechů o tento způsob komunikace roste, k dnešnímu dni je v oběhu bezmála 8 milionů identifikačních prostředků, které jsou rozprostřeny mezi 4,7 milionu občanů. Během pandemie raketově narostl i zájem o datové schránky – jejich počet vzrostl na téměř 1,4 milionu.

Z dat Ministerstva vnitra vyplývá, že alespoň jednou se pomocí bankovní identity přihlásilo přes 586 tisíc uživatelů. Ministerstvo přitom eviduje jak počet prostředků pro elektronickou identifikaci vydaných jednotlivými bankami, tak počet unikátních přihlášení. „Obliba systému bankovní identity setrvale roste a rozšiřuje se okruh uživatelů. Možností, jak se přihlásit, přitom stále přibývá, je jich k dispozici celá řada,“ vysvětluje Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií s tím, že jde například o státem vydávanou aplikaci Mobilní klíč eGovernmentu, čipovou kartu STARCOS s identifikačním certifikátem od společnosti I.CA či prostředek mojeID od sdružení CZ.NIC. „To vše se podařilo realizovat v roce 2020. S nástupem bankovní identity pak můžeme bez nadsázky říci, že letošní a minulý rok se dají nazvat obdobím rozmachu elektronické identifikace,“ dodává Strouhal.

Služby bankovní identity začaly banky nabízet počátkem roku 2021 a v současnosti jsou do ní zapojeny prakticky všechny významné banky na českém trhu. Česká spořitelna a Československá obchodní banka aktivovaly již více než 2 miliony identifikačních prostředků, Česká spořitelna hlásí také nejvíce unikátních identit – téměř 2 miliony.

Identifikační prostředky, které uživatele opravňují k přístupu ke službám eGovernmentu, například Portálu občana, mohou vydávat jak komerční subjekty, tak státní orgány. Skoro 7,4 milionu z celkového počtu vydaných identifikačních prostředků má přitom původ v nestátním sektoru. V rámci projektu eObčanka bylo od jeho spuštění založeno celkem 411 tisíc unikátních identit, rostou ale i počty uživatelů dalších identifikačních prostředků, včetně NIA ID nebo Mobilního klíče eGovernmentu.

Na přesné statistiky využívání bankovní identity a dalších identifikačních prostředků se můžete podívat v příloze.

Vývoj během pandemie nastartoval také boom využívání informačního systému datových schránek. Elektronická komunikace umožňuje omezení osobních návštěv pošt, úřadů a jiných institucí a zájem o datové schránky raketově roste. K dnešnímu dni bylo založeno celkem přes 1,4 milionu datových schránek, před vypuknutím pandemie se přitom počet pohyboval pouze kolem 1 milionu. Úměrně tomu stoupá i počet odeslaných datových zpráv, každý měsíc jich je 10 až 11 milionů.