Energie jsou komodita, která se vyvíjí každý den a její vývoj cen je velmi těžké předvídat. Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na končící smlouvu s dohodcem muselo provést veškeré administrativní úkony k výběru burzovního trhu a prostřednictvím veřejné zakázky také k výběru nového dohodce. Ačkoliv se ministerstvo snažilo celý proces maximálně urychlit, ze zcela jasných a objektivních důvodů nebylo možné nakoupit energie již v únoru tohoto roku. I přesto však ministerstva za současného vedení provedlo nákup o dva měsíce dříve než za bývalých ministrů Ludvíka a Němečka v minulých dvou letech, kdy nákup navíc proběhl v tom nejhorším okamžiku, kdy ceny dosahovaly ročního vrcholu. Tato zásadní skutečnost ale byla a je i nyní mediálně zcela opominuta.

Ministerstvu zdravotnictví se však letos podařilo uzavřít smlouvu nejen na rok 2019, ale i na rok 2020 a díky tomu v dalším roce odpadnou administrativní překážky a nákup bude možné provést ve chvíli, kdy bude cena nejpříznivější.

Ministerstvo si v souladu s principem transparentnosti, nediskriminace a rovného přístupu vyžádalo podklady od všech existujících komoditních burz v ČR. S péčí řádného hospodáře důsledně a sofistikovaně porovnalo jednotlivé nabídky. Z provedené analýzy vyšla Českomoravská komoditní burza Kladno pro ministerstvo jako nejvhodnější místo pro provedení obchodu. Protože burzovní trh je velmi specifický, neřídí se jeho výběr zákonem o veřejných zakázkách a nejnižší cena transakčních nákladů nákupu není hlavní parametr, protože sama o sobě nedává žádné záruky nejlepšího nákupu.

Cílem Ministerstva zdravotnictví bylo vybrat bezpečné a prověřené prostředí za co nejlepší cenu. Této podmínce nejlépe odpovídala nabídka kladenské komoditní burzy, která obchoduje denně a ročně provede téměř 7 tisíc obchodů v objemu více než 6 mil. MWh. Na rozdíl od nabídky ze strany burzy PXE, která například v roce 2017 provedla pouze 70 obchodů v celkovém objemu 0,5 mil. MWh. Ministerstvo zdravotnictví pro sebe a všechny své přímo řízené nemocnice a organizace potřebuje 276 tis. MWh elektřiny, což je více než PXE obchoduje pro koncové zákazníky ročně. Stejně je to také u plynu, kterého ministerstvo nakupuje 476 tis. MWh, zatímco PXE za celý rok 2017 zprostředkovalo pouze 275 tis. MWh, tedy téměř poloviční objem. Fakt, že PXE nemá zkušenosti s nákupy takového objemu energií, jaký potřebuje resort zdravotnictví, byl jedním z klíčových argumentů, proč ministerstvo zvolilo jiný burzovní trh. Informace, kterou uvádí v článku Hospodářských novin zástupce burzy PXE, že na velkoobchodním trhu jejich burza zprostředkovala obchody zhruba 20 milionů MWh, je zcela irelevantní, protože ministerstvo neobchoduje na velkoobchodním trhu, ale na trhu pro koncové zákazníky. Porovnávat velkoobchodní trh s trhem pro koncové zákazníky je jako míchat hrušky s jablky. Kromě toho nabídka PXE neobsahovala poplatky za dohodné, které tak bylo možné považovat za skryté náklady a hrozilo, že by ministerstvo ve výsledku zaplatilo mnohem více. Ze všech těchto zcela objektivních důvodů ministerstvo zvolilo ČMKBK, která má téměř dvacetileté zkušenosti s nákupem velkého objemu energií pro státní instituce a jiné subjekty a je u ní vysoká jistota úspěšného obchodu. Je na místě uvést, což je ze strany Hospodářských novin přehlíženo, že nárůst nákladů na energie v resortu zdravotnictví zcela odpovídá aktuálnímu vývoji na trhu s energiemi v celé Evropě, kde ceny elektřiny v posledních letech významně rostou. Drahé energie nejsou problém letošního roku, jejich ceny kontinuálně rostou již od roku 2016, přičemž v roce 2008 byly dokonce ještě o polovinu vyšší než letos. S rostoucími cenami se tak potýká celá ČR. V důsledku tohoto vývoje vzrostly náklady na energie všem, tedy i ostatním resortům, státním institucím, krajům i obcím, a to v některých případech i mnohem více, než Ministerstvu zdravotnictví.

Je na místě uvést, což je ze strany Hospodářských novin přehlíženo, že nárůst nákladů na energie v resortu zdravotnictví zcela odpovídá aktuálnímu vývoji na trhu s energiemi v celé Evropě, kde ceny elektřiny v posledních letech významně rostou. Drahé energie nejsou problém letošního roku, jejich ceny kontinuálně rostou již od roku 2016, přičemž v roce 2008 byly dokonce ještě o polovinu vyšší než letos. S rostoucími cenami se tak potýká celá ČR. V důsledku tohoto vývoje vzrostly náklady na energie všem, tudíž i ostatním resortům, státním institucím, krajům i obcím, a to v některých případech i mnohem více, než Ministerstvu zdravotnictví. Nejedná se tak v žádném případě o individuální pochybení ministra zdravotnictví, jak se autorky článku snaží čtenářům účelově prezentovat.

Od roku 2012, kdy byl zahájen sdružený nákup energií, Ministerstvo zdravotnictví ušetřilo na energiích přes půl miliardy korun. Díky centrálnímu nákupu také přímo řízeným organizacím odpadly významné administrativní náklady v souvislosti s výběrovými řízeními, které si nemusí již sami realizovat. Ministerstvo v létě tohoto roku na základě pokynu ministra Vojtěcha navíc provedlo v oblasti centralizovaných nákupů opatření, které šetří náklady i u nákupu jiných komodit. Na jaře zahájilo pilotní projekt společných nákupů nemocnic u vybraných léků a materiálu, díky kterému se v budoucnu očekávají úspory v řádech stamiliónů.

Jak těžké je ceny energií na burze předvídat, to ukazují přiložené grafy. Nelze tak jednoduše spojovat konec roku s nárůstem cen energií. Že se nejedná o pravidlo a že trh s energiemi je velmi proměnlivý, jasně ukazují roky 2009, 2012 a 2015, kdy naopak ceny energií ke konci roku klesaly. To nakonec potvrzuje i článek Hospodářských novin, ve kterém je uvedeno, že mnohá ministerstva čekají s nákupem energií na vývoj cen do konce tohoto roku.