Ústředním motivem návštěvy bylo připomenutí si 25. výročí obnovení diplomatických styků mezi Izraelem a Českou republikou, která je již tradičním spojencem židovského státu. U obnovy vztahů obou států stál Václav Havel coby první prezident svobodného Česka.

Daniel Herman jednal v jeruzalémském Knessetu s p. Yossim Sharabim, státním tajemníkem pro kulturu a vzdělávání z izraelského ministerstva kultury a sportu.
„Hovořili jsme o dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi na poli kulturní výměny a zhodnotili stav spolupráce jako velmi dobrý. Do budoucna jsme vytyčili další cíle, konkrétně ratifikaci dohody o spolupráci v oblasti kinematografie, která by měla být připravena k podpisu na příští zasedání vlád obou zemí na jaře příštího roku. Dalším společným tématem byla dvě významná výročí připadající na rok 2018 – 70. výročí vzniku státu Izrael a 100. výročí vzniku Československé republiky, což nabízí velmi zajímavou platformu pro představení Izraele v ČR a naší země v Izraeli. Hovořili jsme také o roce 2017, kdy Jeruzalém oslaví 50 let od svého sjednocení. Zde vidíme především možnost spolupráce mezi naším hlavním městem a městem Jeruzalém,“ uvedl ministr kultury k jednání v izraelském parlamentu.

Na rohu jeruzalémských ulic Hebron Road a Kedoshe Saloniki Street ministr Herman za přítomnosti starosty Jeruzaléma Nira Barkata, ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského a dalších čestných hostů slavnostně pojmenoval zahradu po českém disidentovi, dramatikovi a prezidentovi Václavu Havlovi. Na této zahradě, která je v těsné blízkosti nově vybudovaného dětského hřiště, je umístěn i pomníček, zhotovený z růžového jeruzalémského kamene. Ministr kultury spolu s velvyslancem Ivo Schwarzem odhalili také dlaždici s podpisem Václava Havla na chodníku slávy proslulého hotelu King David, který má nesmírně pohnutou historii. Signatura s typickým srdíčkem se tak ocitla mezi podpisy Baracka Obamy, Joe Cockera, Kirka Douglase, Leonarda Bernsteina, Konrada Adenauera, Eleanor Rooseweltové či Jackie Kennedyové.

V zastoupení ministra zahraničí předal Daniel Herman spolu s českým velvyslancem v Izraeli ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí věhlasnému izraelskému historikovi českého původu panu Jehudovi Bauerovi, který se specializuje na problematiku a historii holocaustu, genocidy, antisemitismu a židovského hnutí odporu v době holocaustu. Emeritní profesor židovských studií stále aktivně působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Na slavnostním aktu vystoupilo kvarteto České filharmonie. Pánové Jakub Dvořák, Jiří Poslední, Štěpán Pražák a Viktor Mazáček zahráli píseň Lou Reeda Perfect Day a Humoresku Antonína Dvořáka. Filharmonici také potěšili a dojali koncertem krajany na českém velvyslanectví v Tel Avivu.

Ministři se členy delegace a krajany navštívili v jeruzalémském Machol Shalem Dance House divadelní představení Antiwords českého souboru Spitfire Company, které je inspirováno hrou Audience Václava Havla.

Významnou událostí bylo odhalení Lavičky Václava Havla v univerzitním kampusu univerzity v Tel Avivu, kterému byl přítomen i autor lavičky – architekt Bořek Šípek. Kampus univerzity v Tel Avivu je tak už desátým místem, připomínajícím odkaz Václava Havla, který se v Izreali těší velkému obdivu a úctě. Telavivská lavička stojí uprostřed kampusu pod stálezeleným karobem – stromem, jehož plody jsou známé jako „svatojánský chléb“.
„Je to místo více než symbolické, protože univerzita je otevřené prostředí, kde se setkává vzdělání, kultura, duchovní prostředí otevřené nejen studentům, ale všem, kteří se chtějí podílet na životě univerzity,“ řekl Daniel Herman. „Hledání pravdy, pokora před řádem, který nás přesahuje - tyto myšlenky Václava Havla velmi výrazně formovaly. Právě design laviček, kdy lidé sedí proti sobě, vybízí k dialogu,“ konstatoval ministr.

Inspirující a dojemné setkání s krajany přeživšími holocaust proběhlo v kibucu Givat Haim Ikhud; jeho součástí je i muzem Beit Theresinenstadt, připomínající dramatické a pohnuté osudy těch, kteří prošli terezínským ghettem. Nyní sem na studijní pobyty přijíždějí každý rok tisíce lidí; starší členové a pamětníci nacistických hrůz se tak starají o to, aby nová generace neztratila historickou paměť.

Členové delegace se zde měli možnost setkat například s proslulou překladatelkou Ruth Bondy, Petrem Langem, Maxem Libni či Mihel Efrat. Také zde měli všichni pro Českou republiku jen slova uznání. „Jste jediná země, která drží s námi, není jiný národ v Evropě, který je proizraelský tak jako Češi. Teď jsem se o tom sama přesvědčila při návštěvě Prahy,“ prohlásila devadesátiletá Mihel Efrat.

Na závěr pracovní návštěvy se členové delegace zúčastnili oslav státního svátku ČR v rezidenci velvyslance Iva Schwarze.