Diskuze ministrů začala jednáním o tzv. čisté mobilitě. „Větší míra využití vozidel s alternativními pohony a palivy může zmírnit negativní dopady automobilové dopravy na životní prostředí a klima, například díky snížení emisí skleníkových plynů, ale i jemných prachových částic, oxidů dusíku nebo karcinogenních aromatických uhlovodíků. Podporu výzkumu a inovací v této oblasti a také rostoucí poptávku po těchto vozidlech vnímám jako důležité kroky k zabezpečení jejich ekonomické konkurenceschopnosti ve srovnání s auty na tradiční paliva jako nafta či benzín,“ uvádí náměstek Vladislav Smrž.

Česká republika již nyní naplňuje tzv. Národní akční plán čisté mobility platný do roku 2020, který je strategií k podpoře výzkumu a vývoje, budování infrastruktury či odstraňování překážek v oblasti rozvoje čisté mobility. V návaznosti na něj plánuje MŽP v Národním programu Životní prostředí vyhlásit letos na podzim program na podporu vozidel na alternativní pohon.

Dalším významným nástrojem pro snižování dopadů dopravy na zdraví a životní prostředí jsou inovace. Jednání k bodu “Inovace pro budoucnost: udržitelná řešení dopravy“ mělo formu interaktivní diskuse a soustředilo se především na definování hlavních aspektů důležitých pro podporu „chytré a čisté“ mobility. Vedle tzv. inteligentních transportních systémů se neformální diskuze dotkla rovněž využití vodíku či zpracování biomasy na bio-metan, který by pro své stroje mohli využít například zemědělci. K podpoře inovací slouží přímá podpora ve formě evropských (Horizon, LIFE, strukturální programy) i národních (např. TAČR [1]) fondů, ale i nepřímá podpora v podobě daňového zvýhodnění podniků s vlastním výzkumem a vývojem.

Společným bodem jednání ministrů dopravy a životního prostředí byla námořní a letecká doprava s ohledem na výsledky klimatické konference COP 21 v Paříži. Problematika snižování emisí z námořní a letecké dopravy se již dlouhodobě řeší v mezinárodních organizacích IMO a ICAO [2]. „Nicméně stále chybí komplexní řešení, které by umožnilo efektivně regulovat rychle rostoucí emise z těchto sektorů,“ doplňuje náměstek Smrž. Česká republika podporuje globální řešení, které však zároveň musí být založeno na rovných podmínkách pro dopravce na stejných trasách. „Pouze prostřednictvím globálních opatření v rámci ICAO a IMO se může podařit efektním způsobem omezit emise skleníkových plynů a současně vytvořit rovné podmínky pro všechny dopravce,“ uzavírá náměstek Smrž. Tato opatření by měla zahrnovat především vytvoření tržních nástrojů ke snižování emisí z letecké a námořní dopravy, ale také globální systém pro sběr dat a monitoring, provozní a infrastrukturální zlepšení, a v neposlední řadě také využití nových technologií a alternativních paliv.

Náměstek Vladislav Smrž se na okraj neformálního zasedání ministrů ŽP setkal také s evropským komisařem pro energetiku a ochranu klimatu Miguelem Ariasem Cańetem, se kterým prodiskutoval zejména připravované legislativní návrhy k implementaci Rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 – pro sektory mimo ETS a LULUCF [3], z kterých vyplyne i cíl pro snížení emisí ČR v těchto sektorech, kam spadá např. doprava nebo zemědělství.

Poznámky:

[1] TAČR – Technologická agentura České republiky

[2] IMO – International Maritime Organisation, Mezinárodní námořní organizace; ICAO – International Civil Aviation Organization, Mezinárodní organizace pro civilní letectví

[3] ETS – Emission Trading systém, systém pro obchodování s emisemi; LULUCF – Land Use, Land-Use Change and Forestry, využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví