Mezi nejvýznamnější projednané body justiční části patří revize dvou nařízení o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech. Jde o nařízení o doručování soudních a mimosoudních písemností a nařízení o přeshraničním provádění dokazování v civilních věcech. Nová podoba těchto předpisů by v budoucnu měla usnadnit a urychlit komunikaci mezi soudy členských států tím, že bude probíhat elektronicky. Pro přeshraniční výslechy by se měly více využívat videokonference, v neposlední řadě by nové nařízení o doručování mělo umožňovat spolupráci příslušných orgánů při zjišťování adres osob, kterým se soudní písemnosti ze zahraničí doručují.

Ministři rovněž přijali troje „závěry“: o právech obětí trestných činů, o alternativách k detencím či o budoucnosti civilní justice. Na Radě se také představila budoucí nejvyšší evropská veřejná žalobkyně Laura Kövesi. Komise informovala o přípravách na zahájení činnosti Úřadu nejvyššího státního žalobce, k němuž by mělo dojít na konci roku 2020. Během pracovního oběda se pak diskutovalo o možnostech Rady pro justici zavést monitorovací mechanizmus pro dodržování principů právního státu ve členských státech se zaměřením na justici.

„Podporujeme modernizaci a elektronizaci spolupráce soudů napříč členskými státy. Jsme přesvědčeni, že to přispěje k urychlení doručování a dokazování a v důsledku k posílení ochrany práv účastníků řízení,“ uvedl. V debatě o zřízení Úřadu nejvyššího evropského veřejného žalobce dodal, že jedním z klíčových úkolů nadcházejícího období bude vytvořit funkční a bezpečný systém správy případů.