České jaderné elektrárny Dukovany (EDU) a Temelín (ETE) mají plánovanou životnost reaktorů 30 resp. 40 let, ale dá se předpokládat, že budou v provozu delší dobu. Již nyní posuzuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost možnost prodloužení životnosti prvního bloku EDU, který je v provozu od roku 1985, o dalších deset let a ČEZ připravuje podklady i pro návrh na další prodloužení. Také švédská energetická společnost Vattenfall v současné době provádí nejrozsáhlejší program modernizace v historii švédské jaderné energetiky. Vattenfall chce zvýšit životnost dvou nejstarších bloků elektrárny Ringhals, postavených v letech 1975-1985, na 50 let a dalších pěti reaktorů v elektrárnách Ringhals a Forsmark na 60 let. Mezi roky 2013-2015 investuje firma do těchto svých 7 reaktorů 1,9 miliardy € (ca 48 miliard Kč). Společnost ČEZ investovala od zahájení provozu elektráren Dukovany a Temelín dosud  kolem 30 miliard Kč.

Modernizace elektráren se přes tyto velké investice vyplatí, protože se díky novým dílům a vyspělejší technologii zvýší výkon a doba provozu. Elektrárna Dukovany se za 25 let provozu zaplatila více než dvakrát. Podle ČEZu šetří současná česká jaderná energetika životní prostředí eliminací asi 2,4 Gt CO2/rok. Uhelná elektrárna o ekvivalentním výkonu 1000 MW spotřebuje ročně 2 až 6 milionů tun paliva (podle typu uhlí) a vyprodukuje 6,5 milionu tun CO2 (960 t CO2/GWh). Jen v Evropské unii ušetří jaderné elektrárny asi 700 miliónů tun CO2 ročně, tedy asi tolik, co ročně vypustí všechna osobní auta ve všech  členských státech.

Další informace:

Modernizace reaktoru se provádí především optimalizací obohacení paliva, lepším rozmístěním kazet v reaktoru a dalšími inovacemi, které umožňují prodloužení cyklu výměny paliva v reaktoru na 4, respektive 5 let i celkové prodloužení životnosti.  Dukovany 1-4, které byly budovány v letech 1979-1987 a uváděny do provozu od roku 1985, používají sovětské reaktory VVER-440 typ 213 s životností 30+ a Temelín 1-2 (1987-2002) novější typ VVER-1000 V-320 s životností 40+. V loňském roce vyrobily české jaderné elektrárny rekordních více než 30 TWh (terrawatthodin). Švédská JE Ringhals provozuje stejně jako obě české  elektrárny sovětské reaktory VVER (vodovodnyj energetičeskij reaktor, anglicky PWR - Pressurized Water Reactor), Forsmark používá varné reaktory BWR (Boiling Water Reactor), druhý nejfrekventovanější typ reaktorů na světě.

Množství emisních plynů u ostatních elektráren: Analogická plynová elektrárna spotřebuje ročně 2 až 3 miliardy m3 plynu a produkuje 480 t CO2/GWh. Olejová elektrárna stejného výkonu spotřebuje ročně 1,5 milionu tun topného oleje a produkuje 730 t CO2/GWh. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MWe spotřebuje ročně, 35 t paliva, zabírá rozlohu několika km2 a neprodukuje při provozu žádný CO2. Elektrárna na spalování biomasy o stejném výkonu by představovala zábor půdy pro pěstování biomasy na rozloze 6000 km2, větrná elektrárna by zabrala 100 km2 a sluneční 50 km2.

Zdroje:

http://www.vattenfall.com/en/press-releases.htm
http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4256.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/VVER
http://www.nucnet.org/all-the-news/2013/05/24/vattenfall-plans-to-operate-swedish-reactors-for-up-to-60-years
http://blogs.hillandknowlton.com/energy/2013/05/co2-emissions-of-power-plants-in-germany-%E2%80%93-the-role-of-coal/
http://www.carbone4.com/download/lettre_du_carbone/The_Carbon_Letter_N1.pdf
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html