V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni MO vynaložilo, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně. Kvůli nízkým skladovým zásobám muselo ministerstvo v letech 2015 a 2016 omezit vydávání výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby. Systém jejího výdeje vojákům je navíc zastaralý.

Každý rok vynaložilo MO na výstroj pro vojáky zhruba o 1 miliardu méně, než kolik byla hodnota výstroje, na kterou měli vojáci nárok. V roce 2018 MO vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 % a u vojákyň o 90 %. Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo MO navýšit jen o 31 %. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 % nižší.

Je tak možné, že se bude opakovat situace z let 2015 a 2016. Tehdy muselo MO omezit výdej výstroje vojákům kvůli nízkým skladovým zásobám. MO sice má všechny údaje, aby mohlo nákup výstroje plánovat podle potřeby, nemá ale nastaveny vnitřní postupy pro situace, kdy je některé součásti výstroje ve skladech málo. Výstroj pro krizové situace má naproti tomu zajištěnu a má i plány a postupy pro její nákup.

Podle kontrolorů je navíc způsob vydávání výstroje vojákům zastaralý. Vojáci si pro ni jezdí do čtyř výdejen – v Praze, Táboře, Brně a Vyškově. Nemohou si ji ale předem ve výdejně zamluvit. Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě nebude k dispozici. MO přitom už od roku 2004 uvažuje o změně vydávání výstroje. Plánoval se například outsourcing vystrojování nebo „e-shop“. Nic z toho se ale neuskutečnilo. Například ve Finsku mají v několika ohledech výhodnější systém. Výstroj zajišťuje externí dodavatel, vojáci si ji objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta.