Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent.

V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno průměrně jen 16 kilometrů dálnic. V době kontroly nebyla zahájena ani jedna z plánovaných 15 staveb. Nic přitom nenasvědčovalo tomu, že by tempo mělo v dalších letech zrychlit. V letech 2018 až 2020 je reálné, že MD zprovozní jen sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 km ročně. Dálniční síť přitom původně měla být zcela dokončena v roce 2010 [1]. Tento termín MD několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle – zbývá postavit ještě 833 kilometrů z plánovaných 2 073 kilometrů. Aby to MD stihlo, muselo by ročně otevírat přibližně 25 kilometrů dálnic.

Hlavním důvodem pomalého tempa výstavby dálnic byly problémy v přípravě staveb, spojené hlavně se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let. Na dlouhé době se podepsalo opakující se napadání a odvolávání se účastníků jak v územním, tak i ve stavebním řízení, dále řešení výjimek týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů a také dlouhé majetkoprávní vypořádání. Oproti předchozí kontrole NKÚ č. 12/18, zveřejněné v roce 2013, se tato fáze přípravy prodloužila o čtyři roky.

Příkladem popsaných problémů je stavba D1 v úseku Říkovice – Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko k vlivům na životní prostředí vydáno v roce 2000. Ani po sedmnácti letech však nebylo v souvislosti s tímto úsekem ukončeno majetkoprávní vypořádání. ŘSD dále kvůli změně tvaru mimoúrovňové křižovatky požádalo v roce 2017 o změnu územního rozhodnutí, k této změně ale byla potřeba výjimka týkající se ochrany chráněných druhů. Proti výjimce se jeden z účastníků řízení odvolal a stavba, na které se mělo pracovat v letech 2018 až 2021, nabere s největší pravděpodobností další zpoždění.

MD přijalo na základě předchozí kontroly NKÚ č. 12/18 opatření, která měla přípravu dálnic zrychlit. Přijatá opatření ale dobu přípravy staveb dálnic dosud nezkrátila.

Kontrola zároveň ukázala, že náklady na výstavbu dálnic klesly. Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012, jak vyplynulo z dřívější kontroly NKÚ. Kontroloři také zjistili, že průměrná cena 1 m2 stavby dálnice byla 6 900 korun, což je téměř stejná cena, za kterou se v průměru stavěl 1 m2 dálnice v Německu, Řecku, Polsku a Španělsku, což ukázala kontrola Evropského účetního dvora č. 5/2013. Náklady na dálniční vozovku se pohybovaly přibližně od 2 400 korun do 3 500 korun za 1 m2. Náklady na dálniční mosty byly od 18 500 korun do 33 000 korun za 1 m2. Celkové ceny staveb nebyly až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

Přílohou kontrolního závěru je databáze jednotkových cen stavebních prací na dálnicích u vybraných staveb, se kterými NKÚ pracoval při kontrole.

[1] Podle dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, který definoval síť D a R.