Odborníci se pokusili barvu odstranit pomocí chemického odstraňovače tak, aby došlo k co nejmenšímu poškození skály. Každé narušení její povrchové vrstvy totiž výrazně urychluje erozní procesy. Barvu se podařilo z větší části odstranit, přesto jsou posprejovaná místa nadále viditelná. V příštích týdnech proto pracovníci správy parku postup čištění ještě zopakují.

Chemický přípravek musí na barvu působit několik hodin, než je možné začít nejprve s citlivým odstraňováním pomocí savého papíru a později mycích prostředků
(foto Miroslav Rohlík)

Posprejování skály nepředstavuje pouze estetické znehodnocení skalního povrchu. Podobně jako například rytí do skalního povrchu sprejování představuje zásah do přirozeného vývoje skalních útvarů. Takové zásahy kromě toho, že jsou lidsky jen těžko pochopitelné, zakazuje také přímo zákon o ochraně přírody a krajiny. V případě pozůstatků skalního hrádku Šaunštejn, na který se vztahuje památková péče, došlo současně k poškození této kulturní památky.