Hodiny vznikly pravděpodobně kolem roku 1700. Jedná se o typ s takzvaným vřetenovým krokem s krátkým čelním kyvadlem a umělecky kovaným rámem. Tento druh velkých hodinových strojů byl velmi rozšířený od 17. až do počátku 19. Století. Zpožděním zhruba 10 sekund denně se vyznačoval mnohem větší přesností než jeho typový předchůdce tzv. lihýřové hodiny. Podle kvality zpracování stroje mohla činit denní chyba lihýřových hodin 15 – 60 minut. Rozdíl kvality měření je tedy opravdu velký. Přestože byla chyba zámeckých hodin malá, musela se opravovat dle slunečních hodin. Ty jsou dodnes k vidění na fasádě severního křídla zámku Kynžvart, ale k opravám nepřesnosti hodin se již dlouho nepoužívají.

Zámecké věžní hodiny provozujeme pouze v letní polovině roku a věnujeme jim denní péči včetně promazávání a natahování a tak i po 300 letém chodu činní denní zpoždění pouze 15 vteřin.

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní.

Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka tzv. Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa. Od roku 2020 je zařazena na seznam Evropské dědictví.

Více informací o zámku a jeho provozu ZDE