Národní památkový ústav a pan Karel Schwarzenberg, správce pozůstalosti JUDr. Adolfa Schwarzenberga, se k 1. 11. 2021 dohodli na ukončení spolupráce při správě Schwarzenberské hrobky v Domaníně. Důvodem je rozhodnutí pana Karla Schwarzenberga založit společně s paní Alžbětou Pezoldovou Nadační fond Schwarzenberská hrobka v Domaníně, který se bude dále starat o toto rodové dědictví.
Národní památkový ústav si váží toho, že se mohl podílet na zpřístupnění tak výjimečného historického objektu, který je mimořádný nejen z architektonického hlediska, ale i z pohledu osobního významu pro rodinu Schwarzenbergů. Pan Karel Schwarzenberg hodnotí spolupráci kladně z důvodu rozšíření povědomí o této významné historické památce v regionu, která je zároveň i pietním místem rodu.
Provoz hrobky včetně prohlídek zůstává stejný jako dosud. Podrobnosti jsou zveřejněny na novém webu ZDE. V zimě bude otevřeno tři dny v týdnu. „Pokračujeme v tom, co Národní památkový ústav dosud dělal od roku 2012. Hrobka bude nadále veřejnosti zpřístupněná,' řekl ČTK Schwarzenbergův právník Petr Vyroubal.
Národní památkový ústav v předchozích letech opravil střechu i sochařskou výzdobu. Stát do hrobky investoval v řádech milionů korun, řekl ČTK v lednu ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec. V opravách bude pokračovat i nadační fond. Vytvoří plán a rozpočet. „Je to starší objekt, potřebuje nějaké opravy,' řekl Vyroubal.
Vznik nadačního fondu
Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se ve sporu o hrobku začátkem roku mimosoudně dohodli. Vložili ji do nadačního fondu, který založili 23. července 2021. V prosinci 2020 uzavřeli dohodu o společném postupu, aby ukončili dědické řízení. Pezoldová se dlouho domáhala uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud.
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítala, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou rozsáhlý majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.
Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů. Letos od ledna do 19. října ji navštívilo 30.993 lidí, vyplývá z údajů památkářů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva