Černobílé fotografie zachycují stav areálu na přelomu 19. a 20. století: přístupová cesta ke hradu, dnes téměř k nepoznání; jednoduchá studna s dřevěným oplocením, majestátní ruiny hradního paláce z různých úhlů pohledu; propukající stavební činnost v 6. bráně... Jejich unikátnost spočívá především v tom, že zobrazují hradní stavbu ještě nedotčenou pozdějšími stavebními zásahy, tedy autentický dochovaný stav po pernštejnských majitelích.Snímky jsou umístěny vždy tam, kde fotograf před desítkami let stiskl spoušť, a umožňují snadno porovnat situaci tehdy a nyní.

V roce 1917 si Kunětickou horu pronajal a následně v roce 1919, po vzniku samostatného Československa, zakoupil pardubický Muzejní spolek. O rok později ustavené Kunětické družstvo zahájilo nezbytné zabezpečovací práce a krátce poté započalo s ambiciózní obnovou hradu podle projektu architektů Dušana Jurkoviče a Jana Pacla. V padesátých letech přešel hrad do správy státu. Od poloviny 70. let však musely být kvůli dlouhodobé neúdržbě a havarijnímu stavu postupně uzavírány jeho jednotlivé části, až nakonec došlo k uzavření hradu jako celku. Standardní návštěvnický provoz byl pak na Kunětické hoře obnoven až v květnu 1993, tedy před pětadvaceti lety.

Výstava Taková byla... přináší netradiční pohled na známou historickou a kulturní památku. Čím ale byla nebo je Kunětická hora pro vás? Posílejte nám, prosím, své fotografie Kunětické hory pořízené od počátku 50. let do konce 90. let dvacátého století, doplněné třeba i o osobní příběhy a vzpomínky, které máte s Kuňkou spojené. Zveřejníme je rádi na webových stránkách hradu ve speciálně zřízené sekci. Za zaslané fotografie, příběhy a vzpomínky předem děkujeme.

Výstava potrvá do konce prázdnin. Uzavře ji symbolicky Hradozámecká noc 25. 8. 2018, během níž promítneme na stěnu palácového nádvoří němé dokumentární filmy z 20. a 30. let minulého století, natáčené na Kunětické hoře, a hudebníci budou během večera přehrávat známé prvorepublikové melodie.