Bývalý kastelán Karel Bobek věnoval zámku Kozel téměř celou svou pracovní kariéru. Nejprve si sice vyzkoušel pozici kastelána na zámku Kaceřov, jako správce zámku Kozel ale posléze vytrval úctyhodných 37 let. Spolu se svými zaměstnanci usiloval o stálou a komplexní údržbu památky, za svůj hlavní úspěch však považuje pevný kolektiv pracovníků zámku, který za dobu svého vedení vytvořil a stabilizoval.

Karel Bobek zámek Kozel v mnoha ohledech zmodernizoval – zavedl zde evidenční nástroj pro správu majetku MONUMIS, dnes CastIS, v roce 1982 byl právě zde poprvé použit systém rezervace vstupenek a později počítačový vstupenkový systém. Rovněž se systematicky digitalizuje zámecká knihovna a byly připraveny způsoby prezentace zámku formou rozšířené reality. Díky několikaletému úsilí Karla Bobka se zámek zapsal do povědomí široké veřejnosti také jako památka přátelská k znevýhodněným návštěvníkům. Už při opravách v roce 1983 zmizely prahy v místnostech, aby byl objekt zcela dostupný pro vozíčkáře bez doprovodu. Pro nevidomé a slabozraké je k dispozici AUDIO průvodce či průvodce v Braillově písmu a v každé místnosti je exponát, který si mohou návštěvníci osahat v bílých rukavicích. Od roku 1995 mohou neslyšící a nedoslýchaví využívat přístroj, který přehrává text a na malém displeji se zobrazuje záznam tlumočený do znakové řeči.

Za působení tohoto kastelána se jízdárna zámku stala místem pravidelného konání výstav, koncertů a promocí absolventů Západočeské univerzity v Plzni. V zámecké kapli se od devadesátého roku uskutečnilo přes čtyři tisíce svateb. Karel Bobek dotvrzuje, že díky romantické poloze jízdárny, je zámek Kozel pro tyto události velmi žádaný a lidé se sem rádi vracejí. Důkazem toho je i nevěsta, která se zde podle vzpomínek Karla Bobka vdávala hned třikrát.

Nastupující kastelán Jan Polívka zámek Kozel dobře zná. Jako tajemník Klubu přátel zámku Kozel se zde podílel na přípravě řady kulturních akcí, v loňském roce například na úspěšné výstavě Svobodní zednáři na Plzeňsku, která se na zámku uskutečnila. Navíc se narodil ve městě Blovice, které leží nedaleko zámku. Své bakalářské studium ukončil Jan Polívka v roce 2010 závěrečnou prací na téma Tanec jako zrcadlo proměn balijské společnosti a následně započal navazující magisterské studium. Kromě přednášek z religionistiky hojně navštěvoval i přednášky Semináře dějin umění a Katedry environmentálních studií. Během studia se stal členem Nadačního fondu studentů Filozofické fakulty, který později řídil. V jeho rámci se věnoval organizaci kulturních a společenských událostí na univerzitě i mimo ni, například každoročního Lampionového průvodu k 17. listopadu. Za svých studií také absolvoval řadu zahraničních stáží – na univerzitě v maďarském Szegedu, v Institutu Seni Indonesia Denpasar na Bali a na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Kromě toho Jan Polívka v současnosti provozuje kavárnu v rodinném domě z 30. let minulého století, na jehož rekonstrukci se sám aktivně podílel. Kavárna se nachází v jeho rodných Blovicích a stala se oblíbeným místem setkávání a výstav umělců nejen z blízkého okolí.

Návštěvníci a příznivci zámku Kozel se jistě mohou těšit na nové zážitky, které je na zámku pod vedením tohoto kastelána čekají.