„Udělení značky Evropské dědictví pro zámek Kynžvart nás samozřejmě velmi těší. Znovu se potvrdilo, že české kulturní dědictví má vysokou hodnotu i v celoevropském, potažmo celosvětovém rámci. Za dob knížete Metternicha zámek Kynžvart hostil nejvýznamnější evropské diplomaty, označení Evropské dědictví mu tak právem náleží,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Označení doplňuje další významné iniciativy, jako je Seznam světového dědictví UNESCO či evropské kulturní trasy Rady Evropy, a jeho cílem je přispět k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů na základě společných hodnot, historie a kulturního dědictví. Místa, která obdrží označení Evropské dědictví hrají aktivní roli v síťování mezi sebou. Díky podpoře v podobě speciálních výzev vydávaných Evropskou komisí mohou podávat mezinárodní projekty založené na předávání si zkušeností a příkladů dobré praxe a to ne na národní, ale evropské úrovni. Celkem nese označení Evropské dědictví 48 památek po celé Evropě. V roce 2015 bylo značkou oceněno Arcidiecézní muzeum a Přemyslovský hrad v Olomouci. Seznam 10 památek oceněných značkou Evropské dědictví v roce 2020:

Státní zámek Kynžvart, Lázně Kynžvart, Česká republika

Státní zámek Kynžvart (ZDE), ležící v západní části České republiky, je obklopen historickým parkem o ploše 293 hektarů. V první polovině 19. století byl zámek přestavěn rakouským kancléřem, princem Klemensem von Metternich (1773–1859). Ten se velkou měrou zasloužil o významné sbírky rodu Metternichů, zvláště o knihovnu evropského významu, včetně významné kolekce daguerrotypií a kabinetu kuriozit. Sbírky zůstaly nedotčeny a jsou dnes celé přístupné veřejnosti.

Zámek je otevřen veřejnosti od roku 1928. V roce 1840 byl centrem diplomatické iniciativy tak zvaného návrhu Ligy míru. Tento návrh představoval důležitý moment v hledání trvalé rovnováhy sil v Evropě. Vzhledem k tomu, že kancléř Metternich, významná historická postava, byl majitelem zámku, pořádal zde mnoho debat a jednání na úrovni evropské diplomacie. Zámek představuje místo paměti evropské diplomacie bedlivé k hledání rovnováhy mezi hlavními evropskými státy. To je také těžištěm místa spíše než osobní zapojení Metternicha do historie, kdy jeho vlastní úloha by měla být předmětem kritické diskuze.

Vilové kolonie moderní architektury v Evropě, Německo, Polsko, Česká republika, Rakousko

Kolonie moderní architektury v Evropě (ZDE) v letech 1927–1932 je projektem s nadnárodním charakterem, zahrnující celkem čtyři země (Německo, Polsko, Českou republiku a Rakousko) a pět měst (Stuttgart, Vratislav, Brno, Prahu a Vídeň). Po první světové válce se v Evropě jako naléhavý problém ukázal značný nedostatek vhodného bydlení. V odpovědi se pod vlajkou Nové objektivity snažili avantgardní architekti z různých částí Evropy najít dostupné řešení, ve kterém se setkají společenské potřeby s dobře navrženými domy vysoké kvality.