Alespoň částečnou ochranu dotčeného historického fondu měly zajistit dvě nově navržené památkové zóny, nyní jsou však politickou reprezentací města podnikány kroky k pozastavení jejich prohlášení.

Kauzou tzv. pozdě zapsaných památek dochází ke ztrátám hodnotných historických budov a obecně k ústupu hájení veřejného zájmu na památkové ochraně. Zdemolováno bylo již několik kvalitních staveb s nespornou architektonickou a historickou hodnotou a o další demolice je zažádáno. V ohrožení jsou v současné chvíli tři čtvrtiny brněnského památkového fondu. NPÚ jako odborná organizace státní památkové péče se tak obrací na zodpovědné představitele státní správy i samosprávy a apeluje, aby byly podniknuty kroky k ochraně tohoto dědictví, kterou poskytne vyhlášení dvou navržených památkových zón. NPÚ rovněž apeluje i na veřejnost, aby tuto myšlenku podpořila a nedopustila likvidaci stavebního kulturního dědictví města Brna.

Návrh dvou památkových zón zahrnuje urbanisticky i architektonicky nejkvalitnější čtvrtě města Brna přiléhající na západní, severní a východní straně k historickému jádru, které je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, a dále urbanisticky cennou historickou část Králova Pole. Z hlediska urbanismu a architektury jde o jedno z nejhodnotnějších městských území v ČR. Je zhmotněním novodobého vývoje a postavení Brna jako předního průmyslového centra a někdejšího zemského hlavního města Moravy, jak v rámci habsburské monarchie, tak pozdějšího Československa. Regulativa návrhu byla upravena tak, aby bylo možné zachovat kulturní hodnoty a současně nepřiměřeně nezatěžovala vlastníky nemovitostí. Záměrem bylo uchovat specifika města, spočívající v kompaktních celcích architektonicky kvalitní zástavby 19. a 20. století, a zároveň umožnit další stavební a urbanistický vývoj dotčených lokalit.

Návrh na prohlášení městských památkových zón byl podán Národním památkovým ústavem již v roce 2013 v důsledku chybějícího účinného nástroje ochrany stavebních památek. Proto mohl NPÚ podat základní obrys ochrany bezprostředně poté, co se ohrožení části stavebního dědictví stalo reálné. Následně proběhla jednání s odbornými složkami Magistrátu města Brna, Odborem památkové péče, Kanceláří architekta města, Odborem územního plánování a rozvoje, zastupiteli města v poslední fázi i se zástupci Ministerstva kultury ČR. Téměř tříletá jednání byla náročná, v každé fázi však korektní a výsledný materiál je současně odborný i konsenzuální. V roce 2017 pak Ministerstvo kultury zahájilo proces směřující k prohlášení zón a připravilo návrh opatření obecné povahy, kterým by prohlásilo část historického území Brna za památkové zóny. V polovině roku 2020 tak bylo dosaženo shodného řešení ve věci rozsahu obou zón i obsahu regulativu.

Finální podoba mapového i textového podkladu navržených zón byla zkraje roku 2021 předána Ministerstvu kultury k závěrečnému prověřování. Toto úsilí je však nyní mařeno a kompetence zapojených stran je zpochybňována. Jsou podnikány kroky k pozastavení procesu prohlášení obou těchto památkových zón a architektonické dědictví města Brna je tak v přímém ohrožení. Jde o bezprecedentní situaci v kontextu ochrany kulturního dědictví ČR a jedná se o jedno z nejvážnějších ohrožení kulturního dědictví města v moderních dějinách. Městu Brnu hrozí nejen že přijde o část své historie, zhmotněné ve stavebních památkách, ale rovněž o svou identitu a jedinečnost. Současné dění je zároveň v rozporu s Konvencí o záchraně architektonického dědictví Evropy, jež je součástí českého právního systému.

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.