Na bolesti zad fyzioterapií a vhodným pohybem

Zvýšený výskyt bolestí zad souvisí především s životním stylem. Většinu zaměstnání realizujeme před monitorem počítače a poté v sezení pokračujeme i doma. Na straně druhé se pak snažíme tento stav vyvažovat ve volném čase nárazovou fyzickou aktivitou, na kterou organizmus není připraven, a tím dochází k přetížení. S přibývajícím věkem pak klesá schopnost organizmu kompenzovat zátěžové situace statického, dynamického charakteru nebo stereotypně se opakující. „Statická poloha je typická pro profese spojené s dlouhotrvajícím sedem a stáním, dále s nepřirozenou polohou při jemné práci horních končetin například u zubařů a také se záklonem hlavy u opravářů. K dynamickým aktivitám řadíme sporty, jako jsou tenis, squash či míčové hry. Stereotypní práci vykonávají třeba pokladní či pracovnice u přepážek nebo výrobního pásu. V domácím prostředí si dejme pozor na neadekvátní zátěž, na kterou nejsme zvyklí, spojenou s úklidem, zahradou, stěhováním a často i dlouhým čtením. Jsou tu samozřejmě stále zaměstnání, kde bolesti zad vznikají prokazatelně v důsledku velké fyzické zátěže, ale ta jsou v posledních letech spíše v menšině. Psychický stres je další prokázanou příčinou vzniku potíží, málokdo je však ochoten v tomto ohledu upravit svůj životní styl včas,“ uvádí Mgr. Monika Grée, vedoucí fyzioterapeutka z Polikliniky Palackého, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Kdy se obrátit na odborníka?

Pokud jsou bolesti intenzivní, trvalé, přidávají se bolesti v končetinách nebo dokonce vznikají výpadky citlivosti, je nutné vyhledat lékaře. To platí zejména v případech, kdy s tímto typem bolesti nemáme zkušenosti. Obvykle se však pacienti s problémy zad na odborníky obrací a zaznamenávají různě dlouhá období klidu a výskytu obtíží. „Lidé již většinou sami zvládnou ohodnotit míru závažnosti obtíží na základě předchozí zkušenosti. K ohodnocení stavu je tedy nutná schopnost vnímat své tělo bez vyvozování přehnaných závěrů, ale taktéž příznaky nebagatelizovat. Samozřejmě platí, že pokud si nejsem jist, obracím se na odborníka,“ dodává Mgr. Monika Grée. Pozor, za bolestmi zad se mohou skrývat i velmi závažné obtíže. Mnoho onemocnění vnitřních orgánů má projekční zóny v okolí páteře. Pokud jste v péči fyzioterapeuta, tyto signály většinou nepřehlédne.

Zlozvyky z dětství

Správný psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života je zásadním předpokladem vyváženého pohybového systému

v budoucnosti. Jsou zde položeny základy správného držení těla, a tím i realizace pohybu. Pro starší děti je nutná pestrost v pohybové aktivitě. Rodiče by však měli respektovat zájmy dítěte. Správné nastavení pracovního prostředí doma je samozřejmostí, rodiče ho mohou při třídních schůzkách zkontrolovat i ve škole. Mezi nejčastější zlozvyky z dětství, na které pak tělo v dospělosti doplácí, patří nošení batohu na jednom rameni, hrbení se nebo pořizování nevhodné, často trendové obuvi. Ta by měla být prostorná, měkká, spíše s tenčí podrážkou. Je dobré zůstat často naboso. „V dnešní době, kdy děti přitahuje zejména zábavná elektronika, je pro rodiče skutečnou výzvou dbát na jejich pohyb. Pohybová aktivita obecně má jednoznačně přímý dopad na pohybový aparát, endokrinní, nervový systém, a tím i na psychické ladění. Sociální rozměr sportu je pak neméně důležitý. Vztah k pohybové aktivitě se formuje v rodině, stejně jako je tomu se stravovacími návyky,“ upozorňuje Mgr. Monika Grée.

Sedavý styl života a jeho rizika

Jen velmi málo lidí vnímá dlouhodobější sed bezproblémově. Našemu tělu je vývojově bližší chůze nebo běh. Nejčastěji dochází k přetížení šíjového svalstva, oblasti lopatek, bederní páteře, dále pak i svalů předloktí a ruky. Přidá-li se stres, špatná korekce zraku či průvan, tak je téměř jisté, že se brzy dostaví bolesti hlavy či páteře. Při dlouhotrvajícím sedu samozřejmě trpí i cévní a lymfatický systém. „Na prvním místě je dobré přenést ergonomické nastavení pracoviště a zásady správného sedu i do domácího prostředí. Je vhodné využít každé příležitosti se v rámci pracovního dne odpoutat od počítače, vkládat relaxační či cvičební chvilky do pracovního dne. Nesedět v průvanu, nadýchat se čerstvého vzduchu nebo se dokonce projít mimo pracoviště. Finančně náročnější variantou kompenzace déletrvajícího sedu je práce u počítače ve stoje pomocí výškově nastavitelných stolů,“ vysvětluje Mgr. Monika Grée.

Jak fyzioterapie pomáhá od bolestí zad?

Fyzioterapie začíná podrobným vyšetřením pacienta. Nehodnotí pouze aktuální stav pohybového aparátu, ale dává všechny možné příčiny obtíží do souvislostí. Pacient je seznámen s hlavní příčinou svých potíží. Většinou fyzioterapeut s pacientem provede některé manuální techniky a stabilizační cvičení se zvyšující se obtížností, neopomene práci s dechem, chodidly a držením těla v různých polohách. Postupně klient dostává zásobník cviků upravený na míru. Nedílnou součástí je rozbor a nácvik nových pracovních poloh

a pohybových stereotypů využívaných ve volném čase, které zatěžují co nejméně organizmus. Tím se nastartuje změna pohybového chování pacienta. „Úkolem fyzioterapeuta je zprostředkovat pacientovi kontakt s jeho tělem a pomoci mu najít cestu k jeho uzdravení, a tím mu předat jeho díl zodpovědnosti. Poté je schopen lépe ohodnotit závažnost obtíží a často si pomoci i sám. V tomto uzdravovacím procesu se tedy předpokládá aktivní účast pacienta. Často se vytváří mezi terapeutem a klientem déletrvající vztah, kdy fyzioterapeut působí jako rádce, k čemuž je nutná vzájemná důvěra a kompatibilita,“ doplňuje Mgr. Monika Grée.

Dopřejte si ozdravnou masáž

Masáž je nutno chápat jako jeden z možných nástrojů pro léčbu bolestí zad. U traumat

a přetrvávajících potíží se zády je vhodné nejprve navštívit lékaře a až poté vyhledat terapeuta, který provede masáž. Nejčastěji na zdravotnické masáže docházejí lidé, kteří mají bolesti v oblasti krční a bederní páteře. K těmto bolestem dochází z mnoha důvodů, typicky se jedná například o degenerativní změny na páteři, jednostrannou zátěž, špatné držení těla, sedavé zaměstnání, onemocnění vnitřních orgánů atd. Pokud máte nějaké obtíže, obraťte se na zdravotnického maséra. „Zdravotnický masér je erudován v otázkách spojených s ošetřovatelskou péčí o pacienta. Musí se umět orientovat v lékařské dokumentaci, komunikovat s lékaři, znát ošetřovatelské postupy u imobilních pacientů, uvědomovat si například přidružená onemocnění, jež by mohla být kontraindikací pro masáž. K masérům, kteří neabsolvovali certifikovaný kurz pro práci ve zdravotnictví, by měli docházet jen relativně zdraví klienti hledající prevenci a regeneraci,“ říká Petr Bruno Oliva, zdravotnický masér z Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Obecná preventivní doporučení

Nezanedbejte dostatek vhodné pohybové aktivity nejlépe na čerstvém vzduchu, pro začátek stačí vystoupit o dvě zastávky dříve;
dopřejte si odpočinek a kvalitní spánek (bez elektroniky v ložnici, dobré lůžko);
věnujte pozornost ergonomickému nastavení pracovního a domácího prostředí;
dodržujte zásady ergonomie při manipulaci s těžkými břemeny, při úklidu a práci na zahrádce, ale také při cestování, nakupování a péči o děti či rodinné příslušníky (je vhodné poradit se v tomto ohledu s fyzioterapeutem);
noste vhodnou obuv (prostorná, měkká, spíše tenčí podrážka), v případě nutnosti ortopedické stélky do bot, praktikujte chození naboso;
nenoste těsný oděv a neprochladněte;
dbejte na kvalitní stravu, dostatek tekutin;
udržujte si hmotnost nepříliš vzdálenou optimu.

Udělejte něco pro prevenci

Dodržování obecných doporučení vás může od mnohých bolestí a komplikací uchránit. „K dobrému psychickému ladění pak přispívá stabilní rodinné prostředí, omezení stresu na pracovišti, pěstování nějakého zájmu, udržování kontaktů s přáteli, ekonomická pohoda. Samozřejmě při déletrvajících či neznámých problémech neváhejte vyhledat odborníka,“ uzavírá Mgr. Monika Grée.

Mgr. Monika Grée

Mgr. Monika Grée absolvovala magisterské studium fyzioterapie FTVS UK v roce 2001. Zkušenosti má převážně z ambulantního provozu s dospělými a staršími dětmi. V terapii využívá nejčastěji mobilizačních technik, technik měkkých tkání, principů spirální dynamiky a metodu L. Mojžíšové. Dále využívá prvky dynamické neuromuskulární stabilizace dle Koláře, přístupů Mgr. Bitnara a Mgr. Maryšky. Jako podpůrný prostředek využívá také kineziotaping a manuální lymfodrenáž. Absolvovala rok Feldenkraisovy metody v USA. Pro dlouhodobý efekt terapie probíhá s každým klientem rozbor pracovních, sportovních a běžných činností s návody na jejich optimální provádění, následně pak formou autokorekce v ideálním případě dochází i ke změně pohybového chování. Aktivní přístup klientů k terapii proto vnímá jako klíčový.

Petr Bruno Oliva

Petr Bruno Oliva je kvalifikovaný masér pro zdravotnická zařízení s dlouholetou praxí a výbornými referencemi. Zároveň vystudoval obor zdravotnický asistent. Je absolventem I. Školy tradiční čínské medicíny v ČR, členem Československé SinoBiologické společnosti a členem České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V hierarchii vzdělávání Reiki dosáhl IV. stupně – Mistr učitel. Ve své praxi poskytuje kromě klasické a reflexní masáže i manuální lymfodrenáže. Je absolventem mnoha certifikovaných kurzů, které mu umožňují využít v rámci masérské praxe další terapeutické prvky a metody. K těm patří například baňkování a moxibusce, akupresura, Tuina – čínská tlaková masáž, Guasha, Reiki a mnoho dalších.