Texty několika autorů především mladší generace se snaží dotknout témat, která dosud nebyla historiky umění příliš probádána a přináší tak v rámci dílčích studií rozmanitého zaměření řadu nových poznatků o malířově životě a díle.

Editorkou knihy je kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Andrea Steckerová, která se dílem Petra Brandla zabývá řadu let – v této knize pak konkrétně jeho portrétní tvorbou, u níž zmiňuje například cenové relace, typologii portrétů a také se věnuje oděvům portrétovaných osob. Další studie se zaobírá Brandlovou klientelou z řad aristokracie. „Nejvýznamnějším objednavatelem byl hrabě František Josef Černín, Brandl však pracoval i pro další čelní rody jako Šternberky, Kolovraty nebo Vrtby. Malíř měl se svými zadavateli velmi blízké, ba přátelské vztahy,“ upřesňuje Andrea Steckerová. Za svou práci byl Brandl náležitě finančně oceňován a stal se ve své době nejlépe placeným umělcem v Čechách.

Archivářka Radka Heisslerová nalezla řadu dokumentů, které dosvědčují zájem o Brandlovo dílo také z řad pražského měšťanstva, pro něž bylo vlastnictví malířovy malby otázkou zvýšení prestiže.

Další tři studie v publikaci se věnují Brandlově tvorbě na území východních Čech a ve Slezsku, kde nalezl řadu pokračovatelů, právě tak jako na Moravě. To svědčí o rozsáhlém vlivu Brandla, jehož dílo bylo ještě v 19. století hojně kopírováno a mnoho děl mu bylo také mylně připisováno. Právě otázku autorství řeší studie o Brandlových kresbách – znalec jeho díla Jaromír Neumann († 2001) mu v poslední monografii a katalogu připsal skoro tři desítky kreseb, které však nelze prezentovat jako autentické a některé z nich nesou i falešnou signaturu.

Rozsáhlý technologický průzkum Brandlových maleb vedený restaurátorem Adamem Pokorným přinesl nové zajímavé poznatky, které kromě jiného přispěly k předatování některých děl či určení jejich autorství. V doprovodných fotografiích Pokorného studie nalezneme řadu rentgenových snímků odhalujících spodní vrstvy malby a také důkaz, že Brandl původně na plátno namaloval některé postavy v jiných pozicích.

V nové publikaci jsou připomenuty dvě reprezentativní Brandlovy výstavy pořádané v roce 1911 a poté v roce 1969 – ta se pořádala v Jízdárně Pražského hradu a na svou dobu byla nejen moderní v koncepčním přístupu, ale také architektonickým řešením.

Kniha s více než dvěma stovkami barevných reprodukcí vychází také v anglickém jazyce. Jednou z příčin, proč je Brandlovo jméno v zahraničí stále nedostatečně známo, je právě fakt, že studie a knihy o něm dosud vycházely pouze česky. K širší znalosti o malířově díle má také napomoci on-line webová databáze, která je v Čechách první svého druhu (www.petrbrandl.eu). Národní galerie touto knihou, ale také zmíněnou databází a dále pak vydanou edicí pramenů cílí k dalšímu projektu – totiž výstavě, která se výhledově má konat ve Valdštejnské jízdárně.

Petr Brandl (1668–1735) – studie.
Ed. Andrea Steckerová
Grafická úprava: Filip Heyduk, Martin Strnad
České a anglické vydání, 217 reprodukcí, 250 stran
Vydala Národní galerie v Praze, 2018