Výstava s názvem Čerti je zaměřena rovným dílem na dětské i dospělé návštěvníky. Nechává je nahlédnout do tajemného Pekla obydleného loutkovými čerty, plnit nejrůznější čertovské úkoly a připomíná významné činoherní, operní i baletní tituly, v nichž se lidé střetávají s pekelnými silami. Výstava potrvá do 22. října tohoto roku.

Čert, ďábel, satan, pekelník, ďas, nečistej, černej myslivec, čerchmant, antikrist, červivec, čmert, zlý…  Mnoho podob má v češtině pojmenování personifikovaného zla, které bojuje s principem dobra dvěma hlavními zbraněmi: pokušením a klamem. Jeho úkolem je svádět lidi ke hříchu a ten pak trestat.

Výstava, kterou připravilo Divadelní oddělení Národního muzea, mapuje výskyt postavy čerta a ďábla v dramatické literatuře, resp. na českém jevišti. Připomíná mj. různé verze faustovského mýtu: příběh Fausta, který vstoupil do spolku s ďáblem, aby získal mládí, slávu a především klíč k veškerému poznání, se pro nejednoho umělce stal celoživotní posedlostí. Johann Wolfgang Goethe svou ur-verzi napsal v roce 1772, první díl Fausta vyšel o šestatřicet let později a druhý díl až v roce 1832. V Prachaticích je vystaven mj. unikátní kostým Mefistofela z garderoby sólisty Národního divadla Viléma Heše, který ho oblékal v inscenaci Gounodovy opery Faust a Markétka. Kostým byl pro výstavu kompletně restaurován a je chloubou divadelní sbírky Národního muzea. Další kostýmy zapůjčilo Divadlo na Vinohradech a Národní divadlo, nejrůznější čertovské rekvizity firma Atrakta.

„Český pohádkový čert se od ďábla ztělesňujícího všudypřítomné zlo zásadně liší. Není to bytost hrozivá, ale většinou hloupá a popletená, kterou lze snadno přelstít a zesměšnit, objevuje se dokonce i spravedlivý čert, který pomáhá dobrým lidem proti zlým,“ říká hlavní autorka výstavy Markéta Trávníčková. Originály a reprodukce scénických a kostýmních návrhů a fotografií připomínají významné inscenace pohádkových komedií Jana Drdy (Hrátky s čertem, Dalskabáty, hříšná ves), české operní klasiky (Dvořákova opera Čert a Káča a Smetanova Čertova stěna) či báchorek Josefa Kajetána Tyla. Výtvarným leitmotivem výstavy je v odborné části scénický návrh Františka Zelenky pro inscenaci opery Čert a Káča, v dětské části pak scénický návrh Josefa Lady pro inscenaci Tylova Strakonického dudáka. Vystaveny jsou originální scénické návrhy dalších významných českých scénografů (Václava Gottlieba, Josefa Weniga, Květoslava Bubeníka, Zdenka Seydla, Františka Kolára a Hugo Steinera).

Téměř tři desítky loutek, aranžovaných v tajemném pekle i na dalších místech inspirativního podstřešního výstavního sálu, odrážejí oblibu čertovské chásky v českém loutkovém divadle.

Hravé návštěvníky čekají v interaktivním koutku nejrůznější čertovské úkoly.