Díky tomu získalo Národní muzeum do svých sbírek například persiánový kožich, ve kterém Hana Benešová poprvé vstoupila na americkou půdu, Benešovu osobní holičskou soupravu nebo fotografie, které dokumentují život těchto významných manželů. Celkem přes padesát unikátních předmětů a stovky fotografií symbolicky předala Andrea Pohl, dcera Hany Reginy Pohl.

„Je pro mne velkou ctí, že mohu být u převzetí  tak unikátních předmětů, které nám budou navždy připomínat životy manželů Benešových i naší historii. Česká republika si v minulém a letošním roce připomíná významná výročí, loni 100 let od vzniku samostatného československého státu a letos 30 let znovunavrácené svobody a demokracie. V obou případech je osoba Edvarda Beneše s těmito historickými milníky hluboce spjata. Moc se těším, že se už brzy díky Národnímu muzeu bude moci s osobními věcmi manželů Benešových seznámit také česká veřejnost,“ řekl ministr kultury Antonín Staněk.

„Jsem hrdý, že je to právě Národní muzeum, které může převzít tyto osobní a bezesporu jedinečné předměty. Manželé Benešovi jsou s naší historií neodmyslitelně spojeni a každá věc, která připomíná jejich životy, se tím pádem stává i připomínkou české minulosti,“ dodal generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum se dlouhodobě věnuje spolupráci v kulturní oblasti se Spojenými státy. Dokladem toho jsou například projekty jako vystavení partitury Dvořákovy opery Rusalka u příležitosti uvedení stejnojmenné opery v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 2017 nebo vystavení partitury Novosvětské Antonína Dvořáka při příležitosti vystoupení České Filharmonie v newyorské Carnegie Hall v roce 2014. Národní muzeum také v prosinci loňského roku vydražilo dva doposud neznámé dopisy téhož slavného skladatele na newyorské aukci Sotheby's. První dopis poslal Dvořák Alfredu Littletonovi 18. 9. 1886 a týká se korektur partitury díla Svatá Ludmila a hlasových poloh hlavních představitelů. Druhý dopis adresoval skladatel dirigentovi a řediteli muzejní společnosti ve Frankfurtu Karlu Müllerovi 19. 2. 1890. Nabízí v něm k provedení svou Symfonii č. 8 G dur.

Při příležitosti převzetí pozůstalosti manželů Benešových se uskutečnil i křest knihy odborného pracovníka Národního muzea Filipa Šíra s názvem Krajané za velkou louží: historické české nahrávky v USA. Publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou a tehdy neustále se rozšiřující komunitu českých imigrantů ve Spojených státech amerických. Národní muzeum se systematicky věnuje projektu digitalizace zvukových nahrávek a jeho snahou je i otevřít toto nové téma nejen soukromému sektoru, ale také kulturním institucím v České republice i ve Spojených státech amerických.