Slavnostního aktu se účastnili náměstek pro správu památkových objektů Národního památkového ústavu Oldřich Pešek, poslanec a primátor města Plzeň Martin Baxa, náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství a cestovního ruchu Ivana Bartošová a starostka města Kladruby Hana Floriánová. Zdárnému dokončení projektu požehnal generální vikář Biskupství plzeňského p. Jakub Holík. Obnova části barokního areálu si vyžádá přes 146 milionů korun a bude spolufinancována z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

„Klášter Kladruby patří mezi nejvýznamnější barokní památky Plzeňského kraje a od roku 1995 je právem Národní kulturní památkou. Jednotlivé objekty v areálu kláštera však byly v minulosti nevhodně upravovány a využívány. K jejich špatnému stavebně-technickému stavu přispěla i absence řádné údržby. Snahy o jeho záchranu a obnovu přišly až v 70. letech minulého století. Projektem „Klášter Kladruby - Život v řádu“ chceme na toto úsilí navázat. Věříme, že jeho realizace ukončí dlouhodobá provizorní řešení a radikálně zlepší fyzický stav části památky. Dosud nevyužívané části klášterního komplexu získají odpovídající náplň, která bude v souladu s historickou a kulturní tradicí, s významem a postavením této národní kulturní památky v regionu“, řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Předmětem projektu „Klášter Kladruby - Život v řádu“ je stavební obnova části exteriérů a interiérů Nového konventu a Starého konventu, která přinese dvě nové prohlídkové trasy a umožní zpřístupnění dosud uzavřených částí areálu. První prohlídkový okruh „Klášter“ přiblíží návštěvníkům život mnichů v barokním klášteře, jejich ubytování, stravování, duchovní život, práci i odpočinek. „Při přípravě nové trasy jsme vycházely z dochovaných inventářů z roku 1785 a dobových analogií. Prostory budou vybaveny zrestaurovaným historickým mobiliářem, který doplní barokní repliky. Jedná se především o mnišské cely, místnosti noviciátu a fraterii, kde se návštěvníci v rámci prohlídky seznámí na čtyřech stanovištích s měřením času, astronomickými a optickými přístroji, které používali mniši, dále pak s kartografií, knihvazačstvím a pěstováním bylin a jejich využití v barokním klášteře“, upřesnil kastelán kláštera Milan Zoubek. Součástí prohlídky bude také prostor rajského dvora Starého konventu s klášterní bylinnou zahradou. Druhý prohlídkový okruh „Zámecká knihovna“ zahrnuje interiéry a expozice zaměřené na působení knížecího rodu Windischgrätzů v Kladrubech. Historie rodu bude prezentována ve třech místnostech formou muzejní expozice. „Prostory budou naplněny předměty převážně z 19. a 20. století, kdy byl kladrubský klášter ve vlastnictví této rodiny. Bude se jednat o původní mobilie, předměty denní potřeby, umělecké předměty, ale i kopie důležitých listin, grafických listů nebo oděvů“, upřesnil kastelán Zoubek.

Kromě nových prohlídkových tras vznikne také prostor pro výstavy a konference. Součástí projektu je i vybudování odpočinkové zóny pro návštěvníky včetně nových toalet. V budovách bude provedena nová elektroinstalace, vodovod, kanalizace, zabezpečovací a protipožární signalizace. V interiérech bude umístěna i speciální jednotka na měření klimatu. „Jednotlivé prostory budou také digitalizovány a získané poznatky využijeme pro prezentaci vývoje historického jádra kláštera“, upřesňuje kastelán Zoubek.

V rámci projektu bude na Rajský dvůr vysázeno celkem 84 druhů rostlin a 540 kusů růží. Restaurováno bude více než 175 uměleckých předmětů převážně z depozitáře kláštera a obnovou projde celkem přes 300 metrů ambitových chodeb.

Stavebních prací se ujme stavební firma OHL ŽS, která se pyšní více než šedesáti pěti letou tradicí a patří k největším a nejvýznamnějším stavebním společnostem v České republice.

Klášter benediktinů založil ve 12. století kníže Vladislav I. Na počátku 14. století patřil k nejbohatším klášterům v českém království. Původní románskou baziliku v letech 1712–1726 přestavěl Jan Blažej Santini Aichel ve stylu tzv. barokní gotiky. V roce 1775 byla dokončena stavba nového konventu podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. O 85 let později klášter zrušil Josef II. (poslední kněží odešli 7. dubna 1786). Následně prostory sloužily jako kasárna a poté invalidovna a muniční sklad. V letech 1825–1945 byl celý areál v držení knížecího rodu Windischgrätzů, který zde zřídil pivovar, později sem umístil rodovou knihovnu čítající na 25 tis. svazků. Po druhé světové válce zde sídlily státní statky a lesy, zázemí se proměnilo v byty, sýpku obilí a traktorovou stanici. K zásadnějším opravám došlo až v 70. letech 20. století, kdy klášterní areál převzalo do správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. Od roku 1995 je klášter prohlášen národní kulturní památkou.

Projektu "Klášter Kladruby - Život v řádu" předcházelo statické zajištění jednotlivých klášterních budov a opravy krovových konstrukcí a střešních plášťů, které byly základem záchrany fyzické podstaty staveb v klášterním komplexu. Vedle toho byla provedena velmi náročná obnova podstatné části vnějšího pláště klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. U budovy nového konventu byla v minulých letech realizována obnova zaniklého zastřešení, oprava dvorních fasád a oprava a restaurování východního průčelí Nového konventu včetně úpravy jeho vstupní části.

Po celou dobu realizace projektu bude návštěvníkům přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který na počátku 18. století přestavěl ve stylu tzv. barokní gotiky slavný český architekt Jan Blažej Santini Aichel.