„Záměrem rekonstrukce stezky bylo kromě obnovy stávajících panelů také doplnění označení dalších skalních útvarů podle původního průvodce, vydaného v roce 1967. Po letech tak návštěvníci uvidí například „Dračí tlamu“, která se donedávna skrývala za větvemi stromů a keřů. Tato skála svou dračí podobu ukazuje hlavně v zimě, kdy jí díky odtávajícímu sněhu a mrazu narostou ostré „zuby“ v podobě rampouchů.  Obnoveno a doplněno bylo rovněž orientační značení stezky. Panely se vyráběly v truhlárně v Kašperských Horách, jejíž pracovníci pak také ve spolupráci se strážci osadili panely a značení v terénu,“ vysvětluje Markéta Rudlová z odboru řízení projektů ze Správy NP a CHKO Šumava, jenž má obnovu Medvědí stezky na starosti.

„Její obnova ale ještě není úplně hotová. Čeká ji oprava dřevěných stupňů ve směru od Ovesné a rekonstrukce poválkových chodníků u Jeleního jezírka a v prameništi mezi Viklanem a Kamennou kráskou,“ doplňuje Markéta Rudlová. 

Od vybudování stezky, jež je vůbec první naučnou stezkou na jihu Čech a druhou nejstarší v celé České republice, uplynulo letos již 48 let. Vznikla z podnětu a osobního přičinění prachatických ochránců přírody – Aleše Záveského, Vratislava Francla a Bohuslava Nauše a poslední obnovou prošla v roce 2001.

Stezka ale není jen o skalních útvarech, jako třeba Kaple, Hřib nebo Viklan. Prochází několika úseky smíšeného lesa a místy i nádherného přirozeného zmlazení jedle. V Jeleních Vrších nemůže uniknout pozornosti významné technické dílo – Schwarzenberský plavební kanál s 419 m dlouhým tunelem. Součástí plavebního systému bylo i uměle vybudované Jelení jezírko.

„Stezka je přístupná celoročně, můžete ji tedy navštívit ještě letos. Je určena výhradně pro pěší návštěvníky, pouze v zimě za dobrých sněhových podmínek je v úseku Jelení Vrchy – Černý Kříž lyžařská trasa. Celá stezka z Ovesné přes Jelení Vrchy do Černého Kříže měří 15 km. Nejnáročnější, ale zároveň nejkrásnější úsek, leží mezi Ovesnou a Jelením jezírkem. Právě zde se nachází četné skalní útvary vzniklé zvětráváním žuly,“ doplňuje mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Jan Dvořák.

A proč vlastně „Medvědí“ stezka? Část stezky vede po takzvané „Medvědí cestě“ (Bärenstrasse). Poblíž ní se nachází Medvědí kámen, pomníček na místě zástřelu želnavské medvědice, jednoho z posledních šumavských medvědů. Po této cestě byla také medvědice, zabitá 14. 11. 1856, odvážena z míst, kde po mnoho let žila. Členitý terén, skalní pukliny, převisy a jeskyně, navíc skryté v tehdy těžko prostupných lesích, byly pro medvědy ideálním prostředím. V místech, kudy vás stezka provází, žili ještě kolem poloviny 19. století jedni z posledních medvědů jihočeské Šumavy.