Knihovnu básníka a překladatele Jindřicha Hořejšího, dodatky k jeho osobnímu fondu (rukopisy, doklady, fotografie), čtyři cenné obrazy z meziválečného období (Štyrský, Toyen, 2 x Čapek) a konečně svou vlastní odbornou knihovnu věnovala Památníku národního písemnictví (PNP) básníkova dcera, kunsthistorička PhDr. Jiřina Hořejší. Jedná se o největší akvizici PNP po roce 1989.

Jak uvedl ředitel PNP Zdeněk Freisleben, akvizice je významná v mnoha ohledech. Nejen vlastní kulturní hodnotou, ale také tím, že organicky navazuje na jiné sbírky, zejména na sbírku Karla Teigeho. Mimořádně cenný je rovněž fakt, že dr. Hořejší přináší spolu s artefakty také silné osobní příběhy, které se k nim váží.

Ministr Daniel Herman ve svém projevu vyzdvihl význam donátorství. Je podle jeho slov projevem zralé, svobodné společnosti, která přebírá odpovědnost za svou kulturu a její odkaz. Vysoce ocenil ochotu Jiřiny Hořejší se vzdát otcovy pozůstalosti i vlastní, po celý život budované odborné knihovny.

„Ne každý je ochoten něco ze svého osobního bohatství dát k dispozici pro dobro celku. Vážím si toho, že mohu být přítomen této slavnostní chvíli. Čin paní doktorky Hořejší je velmi dobrý příklad toho, jak bychom měli přistupovat k obohacování rodinného stříbra naší země a naší kultury,“ uvedl.

Získávat akvizice z darů, byť v menším rozsahu, se Památníku písemnictví nicméně v posledních letech daří. Příkladem za všechny může být korespondence Jaroslava Seiferta získaná v roce 2014 od básníkovy dcery Jany, mimořádně významné deníky Karla Teigeho, Zahradníčkova korespondence nebo archiv Františka Listopada, jehož padesát kartonů tvoří největší exilový fond PNP.