V rámci vedení účetnictví Národního fondu vykazovalo Ministerstvo financí neexistující pohledávky za Evropskou komisí za programové období 2004–2006, a to ve výši zhruba 600 milionů korun. Riziko nesprávného vykázání pohledávek za Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2004–2006 je ale vyšší – týká se celého v rozvaze vykázaného nároku ve výši téměř 5,7 miliardy korun. NKÚ v této souvislosti rovněž upozorňuje na reálné riziko, že pokud MF nezmění stávající postupy, bude i za programové období 2007–2013 v účetní závěrce za rok 2018 vykazovat neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi.

MF dále v účetní závěrce za rok 2017 vykázalo rozvahové závazky vůči subjektům, jimž byly předfinancovány výdaje, a to ve výši přesahující 5,6 miliardy korun. U těchto závazků přitom není jisté, jestli budou v plné výši uhrazeny.

V neposlední řadě MF vykázalo v přehledu o peněžních tocích nesprávně operaci za více než 71 miliard korun v rámci peněžních toků z provozní činnosti, která se týkala změny stavu dlouhodobých závazků a která navíc nebyla spojena s žádným peněžním tokem. Taková nesprávnost významně zkresluje vypovídací hodnotu tohoto přehledu, a tedy i možnost porozumět struktuře i rozsahu jednotlivých druhů peněžních toků z činností MF.

NKÚ doporučuje Ministerstvu financí, jako ústřednímu orgánu státní správy pro účetnictví, aby upravilo účetní předpisy. Například způsob naplnění některých položek přehledu o peněžních tocích je podle názoru NKÚ upraven nejednoznačně, takže vykázané číselné údaje mohou kvůli tomu podávat informace lišící se od skutečnosti.

Významným pozitivem je naopak to, že na základě doporučení z předchozí kontroly NKÚ1 začalo MF v roce 2017 tvořit rezervy na sanace ekologických zátěží, které pak také v účetní závěrce vykázalo v souhrnné výši téměř 83 miliard korun. Promítlo tak do účetnictví významné předvídatelné riziko, čímž se zpřesnil pohled na závazky státu.

Poznámka:
1) Kontrolní akce NKÚ č. 16/03 ZDE.