Nejvyšší správní soud také upozornil, že případné správní trestání musí odpovídat ústavním zásadám a principu předvídatelnosti.

„Správní orgány by měly adresátům poskytovat více informací, jak hodlají postupovat, aby případný postih za správní delikty byl předvídatelný,“ uvádí se v rozsudku.

Před Nejvyšší správní soud se dostal případ podnikatelky, která nebyla lékařka a poskytla „homeopatické poradenství“. Za to jí správní orgány (Krajský úřad Zlínského kraje a poté Ministerstvo zdravotnictví jako odvolací orgán) uložily pokutu ve výši 15.000 Kč. Podnikatelka se však bránila žalobou; krajský soud v Brně jí vyhověl a napadené správní rozhodnutí zrušil. Nejvyšší správní soud následně zrušil rozsudek krajského soudu i obě předcházející správní rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud se věcí zabýval na základě kasační stížnosti Ministerstva zdravotnictví, které nesouhlasilo s rozsudkem krajského soudu a trvalo na tom, že podnikatelka poskytovala neoprávněně zdravotní služby a byla potrestána pokutou po právu.

Nejvyšší správní soud nevyloučil, že homeopatie eventuálně může být „zdravotní službou“ podle stejnojmenného zákona, pokud budou splněny podmínky zákona. Bude ale záviset na konkrétním obsahu poskytovaných služeb, jenž v daném případě nebyl zjištěn dostatečně. Zákon (zjednodušeně řečeno) vyžaduje pro poskytování zdravotních služeb odpovídající vzdělání (např. medicínské) a praxi. Vzdělání a praxi homeopatů neuznává.

„To, že hranice mezi různými službami, široce se týkajícími lidského zdraví, je neostrá, nemůže způsobit vyloučení všech nekonvenčních léčebných služeb z působnosti zákona o zdravotních službách. Jistě nikoli každá péče o lidské zdraví naplní skutkovou podstatu zdravotních služeb, ale nelze a priori vyloučit na základě obecných úvah, že k tomu v konkrétním případě může dojít,“ řekl k rozhodnutí soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý.

Nejvyšší správní soud navíc kriticky poukázal na to, že podnikatelka byla trestána za jednotlivé poskytnutí služby konkrétní osobě, nikoli za soustavné „poskytování“ po určitou dobu více osobám, jak požaduje zákon.

Věcí se tedy znovu bude zabývat Krajský úřad Zlínského kraje jako správní orgán prvního stupně; přitom bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Celé rozhodnutí zde.