Obec Moravany se na ÚOHS obrátila se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Poskytnutí části informací ÚOHS odmítl s poukazem na § 11 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, neboť se dle jeho názoru jednalo o vnitřní předpisy, které směřují výlučně dovnitř ÚOHS a žádným způsobem neovlivňují jeho činnost navenek, tedy vůči osobám, které nejsou ÚOHS personálně podřízeny. Konkrétně ÚOHS odmítl poskytnout Statut a jednací řád škodní komise, tedy dokument, kterým se zřizuje škodní komise a upravuje způsob, jakým tato komise postupuje ve věcech projednávání škod vzniklých na majetku státu, se kterým ÚOHS hospodaří, a dále příkazy předsedy ÚOHS, kterým ustanovuje škodní komise, resp. seznam členů škodní komise v období od 6. 3. 2013 do současnosti.

Žadatel o informaci se postupu ÚOHS bránil žalobou u Krajského soudu v Brně, který mu vyhověl a společně se zrušením žalobou napadených rozhodnutí nařídil ÚOHS poskytnout požadované informace. ÚOHS proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl.

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda žalobcem požadované dokumenty jsou výlučně vnitřním pokynem, tedy takovým aktem, který se dotýká pouze pracovníků ÚOHS. Soud vycházel ze své konstantní judikatury, dle níž je zde značný veřejný zájem na tom, aby prostředky přerozdělované z veřejných rozpočtů byly vynakládány v souladu s účelem, na který byly určeny. Vedle kontroly prostřednictvím k tomu určených orgánů veřejné moci je nutno dát prostor i přímé kontrole jednotlivci na základě jejich zájmu o nejrůznější otázky spojené s fungováním veřejné moci. Z této přímé kontroly prováděné pomocí zákon o svobodném přístupu k informacím nemůže být vyloučen žádný aspekt hospodaření s veřejnými prostředky, neboť se vždy bude dotýkat osob stojících mimo daný povinný subjekt, které mají zájem na kontrole jeho hospodaření.

Nejvyšší správní soud připomněl, že organizační složky státu, kterou je i ÚOHS, hospodaří s majetkem České republiky a s prostředky státního rozpočtu. Účelem škodní komise, která je ustavena a jejíž činnost je regulována akty, jejichž poskytnutí obec požadovala, je realizace zákonných povinností ÚOHS účelně a hospodárně využívat majetku České republiky a plnit úkoly za pomoci prostředků státního rozpočtu nejhospodárnějším způsobem.

„S ohledem na veřejný zájem na transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky a nutnosti jeho účinné kontroly proto nemůže organizační složka státu odmítnout poskytnutí informací o své škodní komisi (o způsobu, jakým vzniklé škody projednává) a jejím složení, neboť nejde o akty, které směřují výlučně dovnitř organizační složky, ale dotýkají se celé společnosti. Veřejný zájem na kontrole hospodaření s veřejnými prostředky nemůže být zúžen na otázku vynakládání veřejných prostředků (např. na mzdy a jiné odměny), ale též na kontrolu toho, jaké závazky na sebe stát (resp. jeho organizační složky) bere a rovněž jak se stará o to, aby se její majetek nezmenšoval a pokud už k tomu dojde (vznikne škoda), jak se stará o to, jak bude uhrazena“, uvedla předsedkyně senátu JUDr. Lenka Kaniová.

Tisková zpráva k rozsudku ze dne 20. 4. 2017, č. j. 1 As 120/2017 – 37, celé rozhodnutí zde.