Stěžejní námitkou stěžovatelky byla bezúčelnost, popřípadě nepřiměřenost výše uložené pokuty s ohledem na celkovou délku řízení, které bylo zahájeno již na konci roku 2005. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že uložená sankce i nadále plní svoji funkci.
„Vzhledem k závažnosti jednání, jehož se stěžovatelka dopustila, je i nadále žádoucí, aby nesla negativní následky s tímto jednáním spojené. To, že žalovaný na uložení pokuty nerezignoval, navíc dává stěžovatelce i ostatním soutěžitelům signál, že narušování hospodářské soutěže nezůstane ze strany veřejné moci nepotrestáno,“ uvádí se v rozsudku šestého senátu Nejvyššího správního soudu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva