Srdce je orgán, kterým denně proteče na 8 tisíc litrů krve. Váží v průměru 300 gramů. Jeho onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí u nás. Nejčastějšími srdečními onemocněními jsou ischemická choroba srdeční, fibrilace síní a srdeční selhání. 

Ischemická choroba srdeční je způsobená kornatěním srdečních tepen – akutním projevem této nemoci je infarkt myokardu způsobený odumřením srdeční svaloviny kvůli akutnímu nedostatku krve způsobenému uzávěrem některé srdeční tepny. Projevuje se nejčastěji svíravou bolestí či tlakem na hrudníku, která může vyzařovat do krku, levé paže nebo do horní časti břicha. Dále může přítomný např. být pocit dušnosti, zvracení nebo různé srdeční arytmie. Většina pacientů ošetřených pro srdeční infarkt jsou lidé starší 55 let, s rostoucím věkem se množství pacientů léčených pro ischemickou chorobou srdeční zvyšuje, avšak ani čtyřicátníci bohužel nejsou výjimkou. Rizikové faktory ischemické choroby srdeční jsou m.j. kouření, obezita, zvýšení krevních tuků, cukrovka či jen zvýšená hladina krevního cukru, vysoký krevní tlak, věk nad 50 let, mužské pohlaví, nedostatečná pohybová aktivita.

Když srdce není schopno zajistit dostatečné zásobení organismu krví nazýváme srdeční selhání. Selhává funkce srdce jako pumpy a dochází k „zavodnění“ organismu, které se projevuje dušností z důvodu otoku plic nebo otoky dolních končetin nebo kombinací obojího. V celé populaci je asi 1-2 % lidí se srdečním selháním, v populaci lidí starší 70 let je to ale přes 10 %. „V naší nemocnici hospitalizujeme ročně kolem 350 pacientů se srdečním selháním, což je asi 11 % hospitalizací našeho pracoviště,“ uvedla Marie Kalčíková, lékařka Interního oddělení Nemocnice Znojmo.  Hospitalizováno je o něco více mužů než žen. Většinou se jedná  pacienty starší 75 let. V léčbě srdečního selhání se snažíme ovlivnit příčinu stavu (je-li to možné), dále podáváme léky na odvodnění, léky ovlivňující srdeční svalovinu a funkci srdce. Ve velké části případů se ale bohužel jedná o nevyléčitelné onemocnění – léčbou se snažíme zlepšit projevy onemocnění, stabilizovat stav a dosáhnout co nejlepší kvality života pacientů. U pacientů splňujících indikační kritéria se zvažuje i transplantace srdce.

Dalším onemocněním je fibrilace síní, což je druh arytmie, kdy se srdeční předsíně stahují nesynchronizovaně a neefektivně a srdeční komory se stahují nepravidelně, což může vést k nejrůznějším projevům jako např. pocitům přeskakování či vynechávání srdečního tepu, pocitu na omdlení, slabosti, dušnosti aj. „Zásadním problémem je riziko tvorby krevní sraženiny v srdečních předsíních, která se může uvolnit a způsobit mozkovou příhodu,“ upozornila Marie Kalčíková. Proto je u velké části pacientů třeba při přítomnosti této arytmie zahájit dlouhodobou antikoagulační léčbu (ředění krve), abychom předešli této závažné komplikaci. Kromě ředění krve se snažíme obnovit normální – sinusový srdeční rytmus: buď léky nebo elektrickou kardioverzí (aplikací elektrického výboje, který může nastolit původní srdeční rytmus – výkon se provádí za krátké celkové anestezie). Další z možností je např. radiofrekvenční ablace. „Zákrok, kdy se přímo v srdci ruší vodivé dráhy, které působí arytmii. Tento výkon se dělá na specializovaných arytmologických pracovištích, tedy mimo naši nemocnici,“ doplnila Kalčíková.

Světový den srdce je vhodnou příležitostí, jak změnit svůj životní styl a začít se starat o orgán, jehož selhání způsobuje největší počet úmrtí. Zařaďte do svého života vyváženou stravu, pohyb. Dopřejte si dostatek spánku, nekuřte a omezte alkohol. Především si hlídejte svůj krevní tlak, hodnoty tuků a cukru v krvi. Využijte preventivních prohlídek u svého praktického lékaře.