Odborná komise vybírala v letošním roce z pěti nominací a doporučila do celostátního kola obnovu zámecké kaple sv. Jana a Pavla zámku ve Svijanech prováděnou restaurátorem Miroslavem Koželuhem v kategorii obnova památky, restaurování a konzervaci torza městských hradeb ve Frýdlantu v kategorii záchrana památky. Mezi nominovanými památkami byly dále vodárna v Jablonci nad Nisou, Vrkoslavicích, Alainova věž v Chlumu pod Táborem a kostel sv. Jakuba Většího v Letařovicích.

Zámek Svijany, zámecká kaple sv. Jana a Pavla (tzv. Velká zámecká kaple)

Tzv. Velká zámecká kaple (původně rytířský sál) se nachází v západním zámeckém křídle. Původní rytířský sál o výšce dvou podlaží zabíral celé křídlo v úrovni prvního. V roce 1768 byla v těchto místech zřízena kaple. Interiér kaple (rytířského sálu) byl vyzdoben bohatou renesanční dekorativní výmalbou, která byla po krátké době (po roce 1612) přemalována a obohacena o erby tehdejšího majitele Jáchyma Ondřeje Šlika, jeho matky a jeho tří manželek. Tyto nástěnné malby však byly v minulosti překryty jednoduchým monochromním nátěrem. V roce 2014 proběhl v interiéru kaple orientační restaurátorský průzkum, který prokázal existenci renesanční výmalby. Na počátku roku 2015 byl průzkum rozšířen a při odkryvech byla objevena původní výmalba včetně malovaných erbů rodů, z nichž pocházela matka a tři manželky někdejšího majitele zámku – Jáchyma Ondřeje Šlika. Ve východním poli byl objeven erb rodiny  Ungnad von Weissenwolf, směrem k západu následovaly erby pánů z Kolowrat, Smiřických ze Smiřic a erb rodu von Oppersdorf. Bylo rozhodnuto, že budou sejmuty mladší malířské vrstvy a restaurována ta nejstarší s erby. Restaurátorský zásah probíhal v průběhu roku 2015 a byl dokončen v listopadu. Restaurátorský zásah prováděl Miroslav Koželuh a investorem akce byl Pivovar Svijany, a.s.

Restaurátorským zásahem byla místnosti navrácena podoba, jíž měla v době, kdy svijanský zámek vlastnil Jáchym Ondřej Šlik.

Frýdlant, Okružní ulice, konzervace torza městských hradeb

Nejstarší písemná zmínka o frýdlantských hradbách je uvedena v urbáři z roku 1381. Na přelomu 16. a 17. století prošly rekonstrukcí a dále byly udržovány až do roku 1774. Poté došlo k rozprodání a poboření částí hradeb. Dolní brána byla stržena roku 1831 a okrouhlá věž, která ji chránila, pak roku 1888. Horní brána i s věží zanikla roku 1847. Až v roce 1947 byla odstraněna tzv. Nová brána. Relikty opevnění města Frýdlantu jsou částečně zachovány jako volně stojící zdivo, zčásti jako zdivo včleněné do současné zástavby. Původní pravidelně oválný tvar hradeb lze v současnosti vysledovat v linii dnešní Okružní ulice.

Právě tento úsek středověkých hradeb však byl velmi zanedbán, ohrožen necitlivou výstavbou v těsné blízkosti a hrozilo jeho postupné řícení. Relikt hradebního okruhu byl zarostlý náletovou vegetací a okolí nebylo udržováno. Celkový neutěšený stav se vlastník objektu rozhodl řešit jednorázovým konzervačním zásahem.

V rámci zásahu došlo nejprve k odstranění veškeré náletové vegetace, byly odstraněny nejmladší cihelné vysprávky a došlo k doplnění z lomového kamene. Byla zachována a vyspravena obě schodiště i tzv. katovská branka. Konce torza hradeb byla ukončena cihlovou přizdívkou, koruna zdiva byla překryta jílovou vrstvou s drnovou travní korunou.

Investorem akce bylo v letech 2014 až 2015 město Frýdlant.

O vítězích jednotlivých kategorií bude v průběhu léta rozhodovat komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ, mezinárodního komitétu ICOMOS (International Council on Monuments and Sites) a dalších spolupracujících institucí. Členové komise vypracují posudky na jednotlivé vítěze krajských kol a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové informace vyhodnotí a navrhnou vítěze. Slavnostní vyhlášení proběhne v září 2016 v Náměšti nad Oslavou.

Své favority letos bude moci opět podpořit i veřejnost v internetové anketě. Na základě výsledků hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání Cen NPÚ Patrimonium pro futuro udělena i cena veřejnosti.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti.