Užití syntetických kanabinoidů je spojeno s řadou zdravotních rizik. Syntetické kanabinoidy jsou širokou skupinou látek, nelze je účinkem srovnávat s přírodními konopnými drogami. Syntetické kanabinoidy jsou mnohem toxičtější, některé velmi toxické. Jsou distribuovány nejčastěji ve formě rostlinné směsi nebo hmoty imitující hašiš. Nejčastěji se kouří. Mezi riziky spojenými s jejich užíváním bývají popisovány tachykardie, nauzea, zvracení, agrese, agitovanost, sebevražedné myšlenky, úzkostné a depresivní stavy, křeče apod. Závažné dopady, jako mrtvice, záchvaty, infarkt myokardu, rozpad svalové tkáně, poškození ledvin, psychózy nebo dlouhotrvající zvracení byly méně časté. V posledních letech bylo v souvislosti se syntetickými kanabinoidy zaznamenáno několik hromadných otrav např. v Rusku bylo v roce 2014 hlášeno více než 600 otrav včetně 15 úmrtí v průběhu dvou týdnů, rok nato byly v Polsku hlášeny stovky (více než 200 hospitalizací v průběhu jednoho týdne), a to po užití produktu s označením „Mocarz“ obsahujícího syntetické kanabinoidy.

Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové jde v České republice o výjimečný případ, míra užívání v obecné populaci je velmi nízká a od roku 2011, kdy jsme tady měli boom nabídky (včetně sítě Amsterdam shopů), spíše klesající. Doposud tedy nebyly případy intoxikace syntetickými kanabinoidy v ČR ve větší míře rozšířeny. "Právě teď probíhá v rámci Systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami informování jednotlivých adiktologických služeb po celé republice, jejich pracovníci přenesou informaci do terénu a budou informovat klienty. Situaci řešíme a spolupracujeme s policií, toxikologickými laboratořemi, službami a dalšími zapojenými subjekty. Podle aktuálních informaci na místě spolupracují všechny složky - policie, neziskové organizace, charita a další. Situaci budeme nadále monitorovat," uvedla národní protidrogová koordinátorka.

"Na české drogové scéně je vyšší míra užívání např. v prostředí zábavy nebo mezi problémovými (injekčními) uživateli drog - tady spíše syntetické katinony, což jsou centrální stimulancia podobná pervitinu,"  říká Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které koordinuje základní platformu pro rychlou výměnu informací o nových psychoaktivních látkách a hodnocení dopadů s nimi spojených - systém včasného varování.

"Momentálně se syntetické drogy mohou, stejně jako klasické drogy, vyskytovat a užívat v různých skupinách a prostředích - mezi experimentátory, psychonauty, v prostředí noční zábavy, mezi problémovými uživateli drog. Co se týče syntetických kanabinoidů, fatální následek může nastat  po užití drogy samotné, riziko se ale zvyšuje v kombinaci s ostatními látkami, např. s alkoholem. Závažné zdravotní obtíže může přinést už i první experimentování s touto syntetickou látkou, a to vzhledem k tomu, že je toxická, například toxičtější než konopné látky," dodává Viktor Mravčík.

Nové psychoaktivní látky v EU a ČR

Na evropské drogové scéně se posledních přibližně 15 let ve zvýšené míře objevují psychoaktivní látky, jejichž užívání je spojeno s celou řadou zdravotních a sociálních rizik, často závažnějších, než v případě tradičních nelegálních drog. V ČR je jejich výraznější výskyt patrný od roku 2010. Jsou to psychoaktivní látky (dále „NPS“, podle anglického pojmu new psychoactive substances) různých chemických skupin, které zahrnují látky syntetického i rostlinného původu, ale také léčivé a veterinární přípravky zneužívané pro jejich psychoaktivní účinek. Ve většině případů se však jedná o syntetické látky. Pokrývají široké spektrum účinků od stimulačních přes euforizující a halucinogenní až po tlumivé.

Z právního hlediska se jedná o látky, které nejsou kontrolované podle mezinárodních úmluv OSN, čili nejsou uvedené na žádném ze seznamů Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961 (seznamy I., II., IV.) nebo Úmluvy OSN o psychotropních látkách z roku 1971 (I., II., III. nebo IV.), přičemž mohou představovat srovnatelnou hrozbu pro veřejné zdraví jako látky již uvedené na vybraných seznamech těchto úmluv [1]. V České republice jsou jako nové psychoaktivní látky monitorovány také látky nedávno zařazené do kontrolního režimu [2], a to na základě jak výše uvedených mezinárodních úmluv, tak evropské nebo národní legislativy. Seznam kontrolovaných látek má podobu seznamu jednotlivých látek, přičemž každá látka musí být výslovně uvedena.

Na drogovém trhu bývají NPS nabízeny jako legální drogy, chemikálie pro výzkumné účely, potravinové doplňky nebo léčivé přípravky. Nabídka NPS na drogovém trhu se poměrně rychle mění, což je pravděpodobně reakce na legislativní kroky realizované na mezinárodní úrovni a v jednotlivých zemích. Ve snaze vyhnout se kontrolním opatřením dodávají výrobci na trh stále nové látky účinkem pouze zdánlivě podobné již kontrolovaným látkám. Složení, farmakologické vlastnosti a dávkování nejsou známé, tudíž rizika spojená s jejich užitím bývají daleko vyšší, než v případě látek, jejichž účinek mají napodobit nebo které mají nahradit.

Jako součást reakce Evropské unie na rozvíjející se nabídku NPS byl vytvořen tzv. systém včasného varování před novými drogami (dále „EWS“, podle anglického pojmu Early Warning System), který je právně zakotven v evropské legislativě [3] [4], od roku 1997 a slouží pro shromažďování a rychlou výměnu informací o NPS. Základními prvky sítě EWS jsou monitorovací střediska sítě Reitox [5], čili národní agentury zodpovědné za shromažďování a analýzu dat o situaci v oblasti nelegálních drog, a národní jednotky Europolu, agentury EU působící v oblasti prosazování práva, zejména potírání organizovaného zločinu. Koordinaci systému včasného varování na úrovni EU zajišťuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislost (dále „EMCDDA“) ve spolupráci s Europolem. ČR se do evropského EWS zapojila v roce 2002. Základní platformu pro shromažďování a rychlou výměnu informací o NPS včetně hodnocení dopadů spojených s jejich užíváním představuje meziresortní a mezioborová pracovní skupina koordinovaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti.

Na konci roku 2017 monitorovalo EMCDDA více než 670 NPS, které se za období posledních přibližně 15 let objevily na evropském drogovém trhu. Více než 70 % NPS hlášených prostřednictvím systému včasného varování EU bylo přitom vyrobeno v posledních 5 letech. V průběhu roku 2017 bylo v rámci EU nově hlášeno 51 NPS, což představuje pokles oproti předchozím 3 rokům. Největší podíl syntetické kanabinoidy a syntetické katinony. I když byl v roce 2016 zaznamenán pokles hlášených NPS, došlo k nárůstu počtu syntetických opioidů, zejména drivátů fentanylu, jejichž užití je spojeno s vysokým rizikem předávkování (10 derivátů fentanylu v r. 2017, 8 v r. 2016, 3 v r. 2015).

Počet a kategorie nových psychoaktivních látek nově identifikovaných v ?EU  v l. 2005-2017

Zdroj: EMCDDA (2018)

V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS  bylo za r. 2017 v ČR hlášeno celkem 48 NPS, z toho 16 vůbec poprvé (44 látek v r. 2016). Nejčastěji to byly syntetické katinony  (16 látek) a fenetylaminy (8 látek). Látkami s největším celkovým zachyceným množstvím byly syntetický kanabinoid s označením 5F-MDMB-PINACA (5,4 kg) a katinon s označením 4-CEC (2,3 kg). V souvislosti s NPS byly za r. 2017 hlášeny 2 případy úmrtí a 1 případ závažné nefatální intoxikace. Ve všech případech šlo o nové syntetické opioidy methoxyacetylfentanyl a carfentanil.

[1] Rozhodnutí Rady 2005/387/JVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek.

[2] Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek

[3] Společná akce ze dne 16. června 1997, o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových syntetických drog (97/396/SVV)

[4] Rozhodnutí Rady 2005/387/JVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek

[5] Evropská informační síť o drogách a drogové závislosti byla vytvořena v roce 1993 a tvoří ji 30 monitorovacích středisek členských zemí EU, Turecka a Norska.