Jednou ze stěžovatelek byla i důchodkyně z Hodonínska, která patnáct let pracovala na Slovensku. V lednu při návštěvě správy sociálního zabezpečení zjistila, že kvůli práci v zahraničí nedostane výchovné v plné výši, ale místo 1 000 korun měsíčně jí k důchodu za výchovu dvou dětí přibude pouze 500 korun. V dopise ombudsmanovi zmínila, že zaměstnání na Slovensku bylo v pohraničí často jediná možnost, pokud člověk nechtěl být bez práce. 

Veřejný ochránce práv se i na základě případu této seniorky obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Požádal ho, aby lidem, kteří splnili podmínky nároku na takzvaný plný český důchod, umožnilo požádat o přepočet důchodů. Ministerstvo souhlasilo.

O přepočet mohou lidé požádat ve dvou situacích:

Důchodce ke dni přiznání předčasného nebo řádného starobního důchodu získal dostatek české doby pojištění pro vznik nároku na tento důchod jen z českých dob, tedy 35 let všech dob nebo 30 let doby, kdy hradil pojistné do českého důchodového systému.
Důchodce ke dni přiznání řádného starobního důchodu nezískal dostatek české doby pojištění pro vznik nároku na plný důchod, ale dosáhl takzvaného pozdního důchodového věku – ten odpovídá důchodovému věk muže stejného data narození zvýšenému o 5 let – a získal 20 let všech českých dob pojištění nebo 15 let doby, kdy hradil do českého systému pojistné.
Úředníci při přepočtu zjistí, zda je po započítání výchovného pro žadatele výhodnější plný starobní důchod nebo ten takzvaně dílčí, u kterého se zohledňuje doba práce v zahraničí. Žadatel pak začne pobírat vyšší z dávek. Správa sociálního zabezpečení po přepočtu také lidem doplatí rozdíl mezi oběma důchody za období, kdy jim zvýšení náleží.

Podle MPSV ale nezvládne Česká správa sociálního zabezpečení všechny dílčí důchody přepočítat automaticky. Lidé, kteří podobně jako seniorka z Hodonínska dílčí důchod dostávají, tak musí o přepočet sami požádat. Pokud nebudou s rozhodnutím ČSSZ souhlasit, mohou proti němu podat námitky a poté buď správní žalobu, nebo podnět k veřejnému ochránci práv.