Ministerstvo školství jako předkladatel obou změn předpisů podle ombudsmana své záměry dostatečně nezdůvodnilo. U návrhu na snížení PHmax není zřejmé, z jakých dat vychází. Změnu platového stupně části pedagogických pracovníků zase opírá o analýzu, která není veřejně dostupná. „Není to poprvé, co předkladatele v oblasti společného vzdělávání upozorňuji, že pokud pracuje s daty a činí na jejich základě důležitá legislativní opatření, měl by uvedená data zpřístupnit, aby se s nimi mohla seznámit odborná veřejnost,“ vytkl ombudsman Stanislav Křeček v připomínkách.

Chystané změny podle něj dopadnou především na školáky. Řada veřejných škol se snaží rozvíjet potenciál žáků například rozšiřováním nabídky povinně volitelných předmětů. Častěji také využívají personálně i odborně náročnější inovativní metody výuky. O tyto možnosti by školy kvůli snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax) do značné míry přišly. Na středních odborných školách je navíc podle ombudsmana dělené praktické vyučování naprosto nezbytné nejen z pohledu kvality výuky, ale i kvůli bezpečnosti žáků nebo kapacitám společností, kam žáci chodí na praxi.

Veřejný ochránce práv zároveň upozornil, že změna platového stupně se dotkne převážně pedagogických pracovníků, kteří poskytují podporu nejzranitelnějším školákům, jako jsou děti s postižením, s odlišným mateřským jazykem nebo ty ze sociálně znevýhodněného prostředí a etnických menšin. Ve výsledku tak dojde k dalšímu znevýhodnění těchto dětí.

„Místo toho, aby předkladatel asistenty, speciální pedagogy nebo psychology pracující ve školství se znevýhodněnými dětmi podpořil, rozhodl se jim dát najevo, že je jejich práce méněcenná,“ míní ombudsman. Změna podle něj může vést mimo jiné k propouštění nebo odchodům zkušených pedagogických pracovníků, protože je školy nedokáží adekvátně zaplatit. To bude mít negativní dopady na společné vzdělávání všech dětí a naplňování závazků, které ČR plynou Úmluvy OSN o právech lidí se zdravotním postižením.