Nesprávně stanovené datum vzniku invalidity je stále se opakujícím problémem, na který veřejná ochránkyně práv ve svých šetřeních naráží. Negativním důsledkem pochybení orgánů správy sociálního zabezpečení pak bývá nižší invalidní důchod, než na jaký by měl žadatel nárok.

Právě takovým problémem se ochránkyně zabývala v případě muže, který byl v roce 2005 uznán plně invalidním, ale jehož důchod nedosahoval ani 5 000 Kč. Z dokumentace vyplynulo, že si posudkový lékař neobstaral všechny nezbytné podklady a odborné nálezy, aby mohl určit, kdy u stěžovatele došlo ke vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu způsobujícího invaliditu. Záznam o posouzení zdravotního stavu byl neúplný a nepřesvědčivý a vedl k tomu, že datum vzniku invalidity bylo určeno ke dni, kdy se prováděla lékařská prohlídka, nikoli kdy u žadatele došlo ke zhoršení zdravotního stavu způsobujícímu invaliditu.

Veřejná ochránkyně práv se v těchto případech snaží dosáhnout úplného posouzení zdravotního stavu žadatele a především žádá o přesvědčivé určení data, kdy došlo ke vzniku dlouhodobě nepříznivého stavu, který způsobil invaliditu. Posudkový lékař je totiž podle zákona povinen zjistit přesně a úplně stav věci a za tím účelem si má opatřit potřebné podklady. Musí tedy zkontrolovat správnost a úplnost zdravotnické dokumentace, vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři, přihlédnout k výsledkům vlastního vyšetření a vše shrnout do nálezu, který musí být úplný a přesvědčivý.

V tomto konkrétním případě orgány správy sociálního zabezpečení už v rámci šetření ochránkyně své pochybení částečně napravily. Znovu došlo ke zhodnocení lékařských nálezů a byla nařízena i mimořádná lékařská prohlídka. Datum vzniku invalidity pak bylo s ohledem na vývoj zdravotního stavu nově uznáno k roku 2003.

Vzhledem k věku stěžovatele to znamenalo, že mu byl přiznán invalidní důchod určený pro mladé invalidy a invalidy z mládí. Invalidní důchod se mu tak zvýšil na 8500 Kč.

Česká správa sociálního zabezpečení stěžovateli také doplatila rozdíl v důchodu zpětně, ale jen za posledních pět let. S tím ochránkyně nesouhlasí. Pochybení při rozhodování o důchodu se dopustil zcela jistě orgán sociálního zabezpečení a stěžovatel má tedy nárok na zpětné doplacení důchodu už od roku 2006. Česká správa sociálního zabezpečení však na to odmítá přistoupit, proto se ochránkyně obrátila v této věci na ministryni práce a sociálních věcí s žádostí o zjednání nápravy.