Muž však nesouhlasil s tím, že mu od ní byly odečítány minimální mzda a podpora v nezaměstnanosti, i když žádnou podporu nepobíral. Bývalý policista se proto obrátil s žádostí o pomoc na ombudsmanku. Ta shledala ve způsobu výpočtu pochybení, policie chybu uznala a muži vyplatila více než stotisícový nedoplatek. Případ tak bylo možné úspěšně uzavřít.

Muži se zdálo nelogické, že mu policie odečítá od renty částku podpory v nezaměstnanosti, když žádnou nepobírá. V této části však podle šetření ombudsmanky policie nepochybila. Muž totiž pobíral podporu ve stejné výši, byť ve formě jiné dávky. Problematické však bylo odečítání minimální mzdy.

Policie vycházela z rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2004, který se zabýval podobným případem. Jak však zjistila ombudsmanka, tehdejší rozsudek se vztahoval ke starému zákoníku práce. Ten rentu upravoval jiným způsobem než dnes a současně neumožňoval odečítat podporu v nezaměstnanosti, což dnes možné naopak je.

Aktuální znění tedy umožňuje odečítat podporu v nezaměstnanosti, což policie správně učinila, ale neumožňuje současně odečítat výši minimální mzdy. Tu je naopak možné odečítat až po ukončení podpory v nezaměstnanosti. Policie přistoupila na argumentaci ombudsmanky, pochybení uznala a muži vyplatila nedoplatek za chybně vypočtenou rentu. Ombudsmanka tak mohla případ uzavřít.