Doplněny budou také daty kontinuálního měření Bezpečnostně technologického klastru, který je dalším partnerem projektu. Zařízení má umístěna na střeše a také u paty bývalé těžní věže v monitorovacím voze. Za vhodných meteorologických podmínek měří obsah prachových částic v ovzduší v různých výškách také bezpilotní vzducholoď. Cílem společného česko-polského projektu je identifikovat původ, množství a směr znečištění přenášeného přes hranice. Konečné výsledky by měly být známy na jaře roku 2020, kdy projekt končí.

„Monitorovací stanici, která zachycuje suspendované prachové částice, fakulta zakoupila loni v listopadu. Protože se jedná o unikátní zařízení, museli jsme ho nejprve otestovat. Stanice funguje dle očekávání, takže jsme v březnu mohli zahájit ostrý provoz,“ objasnila finanční manažerka projektu Petra Šutarová, akademická pracovnice katedry ochrany životního prostředí v průmyslu FMMI.

Monitorovací stanice je unikátní schopností automaticky odebírat prachové částice v závislosti na směru větru. Jedná se o prototypové zařízení, které dle požadavků řešitelského týmu vyvinula česká firma Baghirra. Prachové částice o rozměru 10 mikrometrů (PM10), které se zachytávají na filtry speciálního monitorovacího zařízení, se posléze zpracovávají pro analytické účely v laboratořích FMMI.

„Filtry v monitorovací stanice měníme v průměru tak jednou za měsíc a půl v závislosti na stavu znečištění ovzduší. Takže v zimě i jednou měsíčně, v létě jednou za dva měsíce,“ uvedl účastník doktorandského studia na FMMI Daniel Hladký.

„Oproti v minulosti řešeným projektům nebude tentokrát původ a přenos znečištění určen pouze modelováním, ale prostřednictvím specializovaných měření a analýz. Předpokládáme, že tak budeme schopni odlišit různé původce znečištění, tedy lokální topeniště či dopravu od průmyslových zdrojů. A zároveň budeme schopni dle jedinečného chemického složení identifikovat konkrétní technologie způsobující znečištění,“ vysvětlila technická manažerka projektu Irena Pavlíková, akademička z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu FMMI.

Fakulta posílá vzorky zachycených suspendovaných částic k dalšímu testování do Spojeného ústavu jaderných výzkumů v ruské Dubně, kde analyzují složení prachových částic neutronovou aktivační analýzou. Jde o unikátní postup s využitím jaderného reaktoru. Složení částic bude pro vědce jedním z podkladů k určení zdroje znečištění. S jeho přesnou identifikací pomohou také záznamy o směru a síle větru.

„Neutronovou aktivační analýzou jsme schopni najednou stanovit široké spektrum prvků i ve stopových množstvích,“ doplnila Irena Pavlíková.

Prachoměr umístěný na bezpilotní vzducholodi odebere vzorky polétavého prachu z různých výšek.

„Tím se zmapuje též vertikální znečištění podél hranic. Bezpilotní vzducholoď fakulta pořídila v rámci řešení předchozích výzkumných projektů. Měření vzducholodí doplňuje data ze stacionárních zařízení a umožňuje zjistit, jaké je znečištění ve vyšších vrstvách atmosféry,“ řekl vedoucí projektu docent Petr Jančík Z FMMI.

Data z prachoměru umístěného na vzducholodi zpracovává ve své bakalářské práci student třetího ročníku FMMI Jakub Tihelka. „Zabývám se znečištěním ovzduší prachovými částicemi v závislosti na výšce. Jsem rád, že jsme se dostal k takové práci, protože je opravdu zajímavá. Zatím při řízení vzducholodi pouze asistuji technikovi, ale chtěl bych si udělat pilotní průkaz, abych ji mohl i sám pilotovat. Myslím, že se mi to mohlo hodit i v profesní kariéře,“ řekl Jakub Tihelka.

Polští partneři měří kromě znečištění ovzduší rovněž speciální meteorologické parametry. „Na monitorovací stanici v Ratiboři měříme výšku oblačnosti pomocí cejlometru a teplotní zvrstvení pomocí radiometru. Tyto informace objasní závislost rozptylu znečišťujících látek v atmosféře na meteorologických podmínkách,“ prozradil garant projektu na polské straně Leszek Ośródka z Institutu meteorologie a vodního hospodářství.

Součástí projektu bude také vytvoření nové mobilní aplikace, která bude na chytrých telefonech zobrazovat aktuální směr přenosu znečištění. Aplikace by měla být hotová ještě v letošním roce a ke stažení bude zdarma.

„Zjednodušeně řečeno, aplikace bude ukazovat, kolik znečištění v daný den proudí od nás do Polska, anebo naopak z Polska k nám. Už dnes se tento vektor indikující směr přenosu znečištění zobrazuje v interaktivní mapě na webové stránce projektu,“ doplnil docent Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu FMMI.

Závěrečná zpráva projektu by měla dát odpověď na otázku, jak probíhá přeshraniční přenos znečištění ovzduší a které zdroje se na něm podílejí. Výstupy budou sloužit široké veřejnosti, ale také veřejné správě i odborným institucím na obou stranách hranice pro jejich další rozhodování při řešení nadlimitního znečištění ovzduší v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství. Přínosem bude i prohloubení spolupráce mezi českými a polskými odbornými institucemi.

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Interreg V-A Česká republika – Polsko a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.