V soudním sporu se jednalo o určení vlastnictví 10 pozemků o celkové výměře více než 11 tisíc m². Devět pozemků je zastavěno stavbami ve vlastnictví podnikatelského subjektu a jeden pozemek je v jejich bezprostředním okolí. Všechny pozemky jsou součástí podnikatelského areálu.

Pozemky byly původně součástí jediné celistvé plochy, jejímž vlastníkem byla německá hutní a báňská akciová společnost. Majetek společnosti byl po válce zestátněn na základě dekretu prezidenta republiky z října 1945. Následně byl pozemek zapsán v pozemkové knize jako vlastnictví státu. Uživatelem byla Báňská a hutní společnost, n. p., později přejmenována na Třinecké železárny VŘSR. Na konci 80. let minulého století Třinecké železárny převedly pozemky Městskému národnímu výboru v Třinci. Ten je následně odevzdal do bezplatného trvalého užívání tehdejšímu místnímu výrobnímu podniku pro další investiční výstavbu nových provozů. V roce 1991 byly veškeré budovy na pozemcích státu převedeny do vlastnictví jejich současného vlastníka.

Soudní spor trval více než deset let od roku 2007, kdy byla vlastníkem budov podána žaloba o určení vlastnictví k pozemkům. V roce 2017 se případem zabýval Ústavní soud. Úspěšným zastupování státu v táhlém sporu získal nakonec ÚZSVM ve prospěch státního rozpočtu částku více než šesti miliónů korun jako náhradu za bezesmluvní užívání pozemků, kterou musel kupující uhradit za užívání pozemků v období od roku 1991 až do dne zápisu vlastnického práva v jeho prospěch u příslušného katastrálního pracoviště. Ze samotného prodeje pozemků byl příjem státního rozpočtu navýšen o částku 6 250 000 Kč.